Matfyzáci se nám vysmějí, že to zjednodušujeme. Jenže my, lidi z humanitních vejšek, matematiku vnímáme přesně takhle. Osy, kružítka, zlomkové čáry a kupa písmen. Občas se nám po tom stýská.
1. Bylo fascinující dívat se, jak učitel přenáší rovnici do grafu. Bylo to asi jako zírat na fotku galaxie Andromeda a snažit se pochopit, co vlastně vidíme.
2. Na žádný předmět se nepíše tak dobře tahák jako na matiku.
3. Ten pocit, když se vám podaří správně použít vzorec. K nezaplacení.
4. A když se vám podaří něco zintegrovat, máte pocit, jako byste právě vyřešili vznik vesmíru.
5. Když se učíte stereometrii, působíte cool. Když se učíte fonetiku, působíte prostě jen jako exot.
6. Na fildě naše hypotézy dokazujeme několika normostranami textu. Kdybychom je tak uměli dokázat matematickou indukcí! Nejspíš by to nebylo snazší, ale kratší snad ano.
7. Učení se matiky bylo docela zábavné, ať už vám to šlo nebo ne. Žádné výpisky z výpisků a jejich memorování, prostě počítáme!
8. Hodiny matematiky na střední byly krásné tím, jak dokázaly třídu stmelit. Společný nepřítel holt utužuje kolektiv.
9. Matematika byl předmět, který vyvolával emoce. Zoufalství, když píšete test, nadšení, když pochopíte, co je to i a z, hrůzu, když máte zlomek ve zlomku, a úlevu, když zjistíte, že tohle jde integrovat normálně per partes. A taky šok, když zjistíte, že navzdory samostudiu integrovat per partes neumíte.
10. A když bylo nejhůř, vždycky jsme mohli nahrabat bod dva aspoň výpočtem diskriminantu. Je jedno, že jste nechápali, co to vlastně je.
11. Bez matematiky jsou vám najednou pravítka, kružítka a vymakané kalkulačky k ničemu. Jaká škoda!
12. Se znalostí matematiky se dá skvěle machrovat. Jak zamachrujete se znalostí definice lexému? Většinou dost těžko.
13. Nehledě na to, že taková kombinatorika se tvářila docela užitečně. I pro běžného občana.
14. Kdybychom měli na humanitních VŠ matematiku, lidi z technických VŠ by se nám přestali smát. Teda… možná.
