Zdrobněliny, které lezou všem na nervy. Na tahle slova dávejte velký pozor!

Deminutiva v češtině mohou vznikat různými kreativními způsoby. Ale někdy je to až protivné. Určitě znáte i ve svém fyzickém okolí osobu, která s oblibou přehání užití zdrobnělin. Generace dnešních mladých studentů navíc vyrostla na internetu, proto se setkáváme se způsoby vyjadřování všech možných lidí. Díky sociálním sítím víme, že i zdrobnělin je všude plno, a také můžeme zhruba určit, které jsou užívány až moc.

Kterých deset typů zdrobnělin lidé nemají rádi?

Je nutné podotknout, že schopnost češtiny tvořit zdrobněliny tolikerým způsobem je vlastně docela obdivuhodná. Svědčí o komplexnosti a malebnosti češtiny a zdrobněliny do jazyka určitě patří, protože dokáží leccos vyjádřit. Také je ale faktem, že některé z nich se lidem opravdu nelíbí.

1. Blogísek

Začněme v roce 2007, kdy blogy ještě nebyly z tak velké části nahrazeny YouTubem. Blogy si tehdy zakládaly i školačky na prvním stupni a právě ony také rády používaly toto slovo. Tedy nic proti, ale spousta z nás zdrobnělé označení pro blog nenáviděla, a tak sem blogísek také patří zařadit. Je to naštěstí spíš úsměvná vzpomínka než něco, co by bylo právě in.

2. Počík

Když jsme u té nostalgie, právě v oněch dobách jsme se také setkávali se slovem počík. Pravděpodobně vzniklo spíše jako zkratka pro počítač, aby bylo jasno, ale pokládat ho za zdrobnělinu je také na místě. V určitých kruzích se používá dodnes, v jiných se nad ním kroutí hlavou.

3. Smůlička

Citová náklonnost není jediný důvod použít zdrobnělinu. Příkladem dalšího užití je sarkasmus. Smůlička se obvykle říká pro znásobení výsměchu dané osobě, která právě neuspěla. V některých případech jde o chytrý stěr, je-li adresát notorickým zdrobňovačem. Ironické užití zdrobnělin vůbec není špatný nápad. Problém je když druzí nepoznají, jak je to myšleno. A může být protivné i u sarkastického užití.

4. Ziminka, hládeček, teplíčko

Zdrobněliny slov, která popisují pocity a stavy, obecně. Tyto tři tedy zařadím do jednoho bodu. Mluví-li se s dítětem, pak to určitě dává smysl a není si na co stěžovat. Tedy pokud se to nepřehání. Slova samotná jsou nepříjemná mnoha lidem, a zejména pokud je dospělé osoby používají, když mluví o sobě.

5. Pressíčko, kapučínko

Deminutiva nejsou cizí ani návštěvníkům kaváren. Lattéčko ještě nezní tolik zdrobněle, ale kupříkladu takové pressíčko nebo kapučínko jsou dobře známými výrazy. S velkým zalíbením se u těch, kdo je neříkají, nesetkávají. A to ani pokud jsou velkými milovníky kávičky. Možná, že užívání zdrobnělin je také o povaze mluvčího, nejen o jeho vztahu k daným věcem a osobám.

6. Mimísek, bejbísek

Tento článek samozřejmě nemá za cíl nikoho urazit, a už vůbec ne urazit hořkosladký úděl matek. Na českém internetu je však dobře známým fenoménem jazyk některých mateřských fór, kde se to zdrobnělinami jen hemží. Mimísek se na internetu vyskytuje často a většinou vyvolává nevoli, oproti běžně akceptované zdrobnělině miminko.

7. Broskvička a další erotická deminutiva

Nebudu jmenovat, všichni je znáte. Některá se hodí do postele, když jsou správně užita, jiná ani tam. A přesto existují jedinci, kteří je neironicky užívají v běžné řeči, a co hůř, někdy i pro svádění slečen. Zde snad o nevhodnosti není pochyb.

8. Lásenka, koblížek, žabáček, …

Zdrobněliny pro miláčka neboli všechny možné roztomilé přezdívky ve vztahu. Určitě je se svou drahou polovičkou také máte. Kdo jimi však na svého partnera referuje v přítomnosti ostatních lidí, vyvolá leckdy podobný pocit, jako kdyby se s ním na veřejnosti příliš vášnivě líbal. Všeho s mírou, obzvlášť mimo domov.

9. Osůbka a kámojda

Zdrobněliny pro kamarádky, jak je známe z dob, kdy nám bylo třináct. Někdy se dokonce překrývají s přezdívkami používanými zamilovanými páry. Nikdo nezpochybňuje důležitost přátelské náklonnosti, ale tyto přeslazené příspěvky bývají terčem posměchu, co Facebook Facebookem stojí. Samozřejmě nejsou důvodem pro nenávistné komentáře a kyberšikanu, ale pousmát se můžeme.

10. Zdrobněliny jmen

Zdrobněliny jmen dávají smysl u dětí i u zamilovaných párů. Problém však leží v četnosti použití. Pokud někdo své drahé polovičce neřekne jinak než dvojnásobně zdrobnělou verzí jména, setkává se to mezi lidmi s odporem.

Kdy se nevyhnete deminutivům? Příklady zažitých zdrobnělin

Zdrobněliny se samostatným významem jsou důvodem, proč zdrobněliny nemůžeme úplně odsoudit. Dalším důvodem je samozřejmě to, že jsou mnohdy pěkné. Kdy deminutivum odlišuje význam slova?

Jde například o kleště jako součást nářadí a kleštičky na nehty nebo ruka a ručička na hodinách. Zatímco vstup do kanalizace je zakryt poklopem neboli víkem, oko je malé a stačí na ně pouhé víčko. V ústech nebo v botách máme jazyk, součástce na vahách se říká jazýček. U zvířat se zdrobnělinou někdy rozlišují různé rody: karetka je jiná želva než kareta, hroznýšek není hroznýš a vakoplšík není vakoplch.

Zdrobněliny, které zdrobnělinami nejsou

Jako bonus si dáme pár slov, která jsou naopak oproštěna všeho, co by mohlo indikovat zdrobnělinu. Někteří odpůrci zdrobnělin to totiž přehánějí a stěžují si i na slova, která jsou deminutivům podobná sama o sobě. Jak by to vypadalo, kdyby se všechny tyto tvary zrušily?

Ze šunky by byla například šuna, z vápníku vápen a z potomka… potom? Prostě se jedná o úplně groteskní a nereálnou změnu slov. Ne všechno, co vypadá zdrobněle, je zdrobnělina, a ne všechno, co zdrobnělinou je, je špatné. Ani výše zmiňovaná přeslazená slovíčka nejsou na škodu a pokud je někdo rád používá, nezbývá než se s tím smířit. Článek berte s humorem, nikdo nikdy o žádnou reformu zdrobnělin neusiloval.