Američtí vědci se zaobírali okolnostmi, které po celý lidský život ovlivňují pocit štěstí a spokojenosti. Došli k zajímavým závěrům, které mají kořeny až na počátku minulého století.
Odborníci tvrdí, že pocit štěstí se v průběhu našeho života mění. Někteří z nich zastávají hypotézu, že s věkem se naše spokojenost zvyšuje, někteří se přiklánějí k opaku a jiní tyto názory slučují v teorii, že nejšťastnější jsme v mládí a ve stáří.
Hospodářství ovlivňuje naši spokojenost
Přestože pocit spokojenosti je vnímán jako subjektivní, psychologové ho jsou do značné míry schopni měřit. Navíc prý existují okolnosti, jež spokojenost dlouhodobě ovlivňují u mnoha generací.
Vědci z Floridské státní univerzity došli na základě rozsáhlých dat sesbíraných na vzorku všech věkových skupin k závěru, že lidé, kteří v mládí zažili ekonomické potíže státu, byli po zbytek života méně šťastní než ostatní.
Tento závěr byl prezentován na příkladu Velké hospodářské deprese probíhající v Americe ve 30. letech. Prožitá krize měla na pocit spokojenosti tamějších lidí trvale negativní dopad, který přetrval i v následujících letech ekonomické prosperity.
Nezaměstnanost stále roste
Celá Evropa, včetně České republiky, se nyní nenachází v optimální ekonomické situaci. Z tohoto důvodu se lze domnívat, že se zmiňované negativní vlivy budou opakovat a ovlivní vnímání štěstí současné generace mladých lidí.
Hospodářská recese se totiž projevuje negativními dopady na celou společnost, například zvyšující se nezaměstnaností. Ta se z velké části dotýká právě mladých lidí, kteří nemají dostatek pracovních zkušeností, kterými by mohli situaci na pracovním trhu zvrátit ve svůj prospěch.
Psychické nebo finanční strádání poté může zanechat dlouhodobé následky, neboť duševní pohoda je velmi důležitým aspektem života. Je prokázáno, že šťastní lidé jsou zdravější, žijí déle, jsou úspěšnější v práci i v partnerském životě.