České učňovské školství prochází v posledních letech významnou krizí. Zatímco dříve bylo naprosto běžné, že značná část mladých lidí směřovala do učebních oborů, dnes čelíme smutnému poklesu zájmu o řemeslné profese. Tento trend je zvláště patrný v hlavním městě, kde většina žáků základních škol preferuje studium na gymnáziích nebo jiných středních školách s maturitou.
Z celkového poklesu zájmu o řemeslné obory se vymyká jen několik oborů. Stabilní zájem studentů si udržují především gastronomické obory a specificky pak obor kadeřnictví, které každoročně naplňuje své kapacity téměř na maximum. Zatímco ostatní řemeslné obory zápasí s nedostatkem studentů, o kadeřnické řemeslo je stále značný zájem. Může za to především vidina rychlého uplatnění, možnost kreativní práce stejně jako popularita tohoto oboru na sociálních sítích, kde když zadáte klíčové slovo „kadeřnictví Praha“, dozvíte se spoustu novinek z oboru, který zajímá téměř každého.
Obecně však situace v učňovském školství není růžová. Podle statistik ministerstva školství klesl za posledních 15 let počet učňů v Praze o více než 40 procent. Ředitelé učilišť upozorňují na několik klíčových faktorů, které k tomuto stavu přispívají. Především jde o společenskou prestiž řemesel, která je v České republice dlouhodobě nízká. Rodiče často považují učební obory za méně hodnotnou alternativu ke středoškolskému vzdělání s maturitou.
Dalším významným faktorem je výše platového ohodnocení v řemeslných profesích. Ačkoliv se situace v posledních letech zlepšuje a kvalifikovaní řemeslníci si mohou vydělat nadprůměrné částky, začínající pracovníci často narážejí na nízké nástupní platy. To může být zvláště problematické v Praze, kde jsou životní náklady výrazně vyšší než ve zbytku republiky.
Zajímavým aspektem je také měnící se povaha práce v 21. století. Mladí lidé často preferují „čistější“ profese, které mohou vykonávat v klimatizovaných kancelářích s možností flexibilní pracovní doby. Tradiční řemesla jsou často spojována s fyzicky náročnou prací v méně komfortním prostředí, což může být pro nastupující generaci odrazující.
Řešení této situace není jednoduché a vyžaduje komplexní přístup. Odborníci se shodují na několika klíčových bodech. Především je třeba zmodernizovat výuku na učilištích a přizpůsobit ji současným technologickým trendům. Mnoho tradičních řemesel dnes využívá moderní technologie a digitální nástroje, což by mělo být více zdůrazňováno v propagaci těchto oborů.
Důležitou roli hraje také propojení škol s praxí. Úspěšné příklady ukazují, že pokud školy úzce spolupracují s místními firmami a podnikateli, zvyšuje se atraktivita oboru pro potenciální studenty. Firmy mohou nabízet stipendia, zajímavé praxe a především perspektivu budoucího zaměstnání.
Pozitivním trendem posledních let je rostoucí poptávka po kvalifikovaných řemeslnících na trhu práce. S odchodem starší generace do důchodu se otevírá prostor pro mladé řemeslníky, kteří mohou najít velmi dobré uplatnění. Některé obory dokonce hlásí kritický nedostatek pracovníků, což vede k růstu mezd a zlepšování pracovních podmínek.
Pro budoucnost českého učňovského školství bude klíčové, zda se podaří tento trend využít a přesvědčit mladou generaci, že řemeslo může být atraktivní kariérní volbou. Je potřeba zdůrazňovat nejen finanční aspekty, ale také možnost být svým pánem, kreativně se realizovat a vykonávat společensky prospěšnou práci. Pouze tak můžeme zajistit, že tradiční řemesla nevymizí a budou se dál rozvíjet i v moderní době.
