Jen 53 procent občanů ČR považuje odborná učiliště za kvalitní vzdělávací instituce. Nejlepší hodnocení obdrželo základní a gymnaziální vzdělávání, důvěra ve vysoké školy klesá.
Ukazují to výsledky průzkumu Naše společnost, který ve dnech 9. – 16. září provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mimo úrovně vzdělávání každoročně zjišťuje, jakou vidí lidé v ČR možnost na získání odpovídajícího vzdělání nebo jak se staví k zavedení školného.
Hranici 70 procent přesáhly jen ZŠ a gymnázia
Nejlepší hodnocení obdržely základní školy, které vnímá kladně 72 procent z víc než tisícovky respondentů. S odstupem pouhých dvou procent se umístilo gymnaziální vzdělávání.
Trojici nejkvalitnějších školských úrovní uzavírají střední odborné školy s 62 procenty důvěry, jež o jedno procento předčily vysoké školy.
Nejméně kvalitní formu vzdělávání vidí Češi naopak v odborných učilištích. Příznivé hodnocení jim udělilo 53 procent z nich. Právě učiliště ale paradoxně zaznamenala od minulého roku největší zlepšení – letos jim důvěřuje o 6 procent více lidí.
Vysoké školy jako jediné v útlumu
Pětiprocentní vzestup zaznamenaly základní školy a střední odborné školy s maturitou. Mínění o gymnaziálním vzdělávání se za posledních pět let prakticky nezměnilo.
Zajímavostí je, že jako jediné ztrácí vysoké školství. V porovnání s loňským průzkumem přišlo o 5 procent kladných hodnocení, čímž se vrací na úroveň z let 2010 a 2011.
Bohatší si pochvalují možnosti vzdělávání
Necelé dvě třetiny lidí si myslí, že je v ČR možné získat vzdělání odpovídající individuálním schopnostem jedince.
„Podrobnější analýza ukázala, že souhlas s tvrzením, že každému člověku v ČR je umožněno získat vzdělání podle jeho schopností, se ve zvýšené míře objevoval mezi dotázanými s dobrou životní úrovní, lidmi hlásícími se k pravici a voliči ODS,“ dodává CVVM ve své závěrečné zprávě.
Tři čtvrtiny lidí jsou proti školnému
Příznivci KSČM, levicoví voliči a lidé se špatnou životní úrovní zase zpravidla odmítají zavedení školného na veřejných vysokých školách. Výraznou část tohoto vzorku mimo jiné tvoří respondenti, kteří neukončili své vzdělání alespoň maturitou.
Se školným však nesouhlasí téměř tři čtvrtiny dotázaných obyvatel. Jeho odpůrci tak očividně představují podstatnou část z obou uvedených skupin.
