S Veronikou jsme si povídali o jejím ročním studijním pobytu v Hongkongu. Vyprávěla nám o honbě Číňanů za bílou pletí, místních pokrmech (např. zvířecí genitálie) nebo o falešném mase pro vegetariány.
Veronika pochází ze Slovenska a studuje v Brně hospodářskou politiku a mezinárodní vztahy. Nedávno využila možnosti studia na partnerských univerzitách a strávila rok na Hong Kong Baptist University.
Vysvětlila, proč se budou evropští vegetariáni cítit divně v čínských vegetariánských restauracích, kdo si v Číně pochutná na psím masu nebo proč se snáze naučíte čínsky psát než mluvit.
Co tě během tvého pobytu překvapilo?
Zjistila jsem, že Hongkong je spíš město mnoha tváří. Kromě velkolepých mrakodrapů zde najdete i typicky čínské čtvrtě nebo nádhernou přírodu na blízkých ostrovech i přírodní rezervace, kde se můžete koupat pod vodopády.
Liší se způsob vedení výuky v Číně a u nás?
To je hodně individuální, učitel od učitele. Někdy mi připadalo, že práce ve skupinách je organizována příliš hromadně. Třeba na prezentaci jedné stránky textu jsme pracovali ve skupině po sedmi lidech. Vůči učitelům mají studenti v Číně větší úctu.
Na univerzitě jsi absolvovala i semestr mandarínštiny a kantonštiny pro začátečníky. Myslíš si, že je to pro Evropany obtížný jazyk?
Pro komunikaci v čínštině je důležitý dobrý hudební sluch. Pro psaní čínských znaků se zase hodí fotografická paměť. Vlastně učit se čínsky znamená učit se prakticky dva jazyky naráz, protože psaná a mluvená forma je naprosto odlišná. Když jsem se pokoušela domluvit se čínsky, lidé mi nerozuměli. Když jsem jim to zkusila napsat, už mě pochopili.
Jaké rozdíly jsi pozorovala mezi českou/slovenskou a čínskou mentalitou?
Je vůbec problém najít nějaké společné body. Oni myslí úplně jiným způsobem. Méně používají kritické myšlení. Mají tendenci být velmi milí a pozorní. Snaží se kopírovat západní styl. Zejména vyšší vrstvy se chtějí strašně dostat do Spojených států.
Taky jsou posedlí honbou za bílou pokožkou. Já jsem měla problém sehnat normální pleťový krém nebo i sprchový gel, jelikož všechny měly bělící účinek. Určitě jsou také více pracovití. Považují za běžné, že od rána do noci budou v práci.
O čínském jídle se vyprávějí strašidelné historky. Překvapilo tě něco na čínském způsobu stravování?
Já jsem moc neexperimentovala, i když teď toho trochu lituji. Za hongkongskou specialitu je považována hadí polévka. Od ostatních studentů jsem slyšela roztodivné kulinářské příběhy. Vyprávěli mi, jak jedli smaženého štíra, psa, dokonce ochutnali i psí penis nebo kohoutí genitálie či pařáty.
Má čínská kamarádka ale tvrdila, že psa nikdy nejedla a psí maso je spíš turistickou atrakcí než součástí jídelníčku běžného obyvatele Hongkongu. Přesto v některých regionech Číny není až takový problém psí kusy nejenom vidět, ale také si na nich pochutnat. Stejně tak prý opičí mozeček se podle mé čínské kamarádky jedl v Číně naposledy někdy ve středověku, ale výměnný student ze Španělska mi tvrdil, že si na tomto pamlsku pochutnal nedávno. Možná si vymýšlel, nevím.
Některé buddhistické směry tvrdí, že jejich vyznavači by měli být vegetariáni. Hongkongské vegetariánské restaurace sice skutečně nenabízejí maso, ale evropské vegetariány může překvapit, že se snaží navodit pocit, že vám servírují právě maso. Pokrm je sice složen z vlákniny a dalších věcí, ale v jídelníčku je pojmenován například jako kuřecí maso. Jídlo na talíři také záměrně vypadá jako maso, i když je to jenom zdání.
Funguje v čínských školách jiný systém známkování?
Na škole, kde jsem studovala, se známky udělovaly na základě křivky, kdy se výsledná známka porovnává s hodnocením ostatních studentů. Například známku A může dostat maximálně určité procento ze třídy. Vyšší procento studentů pak získá B. Většina třídy dostane C, méně studentů pak D a E. Známku F učitelé moc nedávali.
Jak bys porovnala ceny a životní náklady pro studenta v ČR a Hongkongu?
Za jídlo zaplatíte skoro stejně jako tady. Dráže vyjde ubytování, ale třeba různé luxusní statky jsou levnější. Na jeden večer jsme si například pronajali moderní jachtu a vyjeli jsme na moře. Vyšlo to zhruba na 20 eur na osobu.
Hongkong donedávna nebyl součástí Číny. Pozorovala jsi ještě nějaké přetrvávající rozdíly mezi obyvateli Hongkongu a obyvateli zbytku Číny?
Obyvatelé Hongkongu se hlásí jak k čínské tradici, tak k západní kultuře. Život v Hongkongu mi připadal více organizovaný, čistější, zatímco zbytek Číny by charakterizoval spíš chaos. I když bych se nerada pouštěla do nějakých generalizací.
Samotná Čína je prostě rozlehlá země, kde žije mnoho různých etnik, náboženství a ras a každý region má svůj vlastní ráz. V Hongkongu se bez problémů domluvíte anglicky, ale o zbytku Číny to moc neplatí. Také vnímají jinak historii. Zatímco mnozí lidé z Hongkongu považují události z roku 1989 na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) za brutální potlačení protestů žádajících demokracii, ostatní obyvatelé Číny se na to nedívají tak kriticky. Ale těžko říct, jestli to není přílišné zjednodušení. Na toto téma jsem se bavila pouze s jednou Číňankou nepocházející z Hongkongu.
Ptala ses Číňanů na jejich názor na vládu komunistické strany v jejich zemi?
Tohle podle mě moc neřeší. Berou to tak, že přece dělají různé reformy, zažívají hospodářský růst, a proto vládu jedné strany nevnímají až tak negativně. Působí zde silná zejména podprahová propaganda, takže si myslím, že běžný Číňan má pocit, že všechno je v pořádku. Například samotní Číňané třeba schvalují politiku jednoho dítěte, která mi připadá úplně nehumánní. Nicméně, moc jsem s nimi pohled na komunismus neprobírala, spíš jsem nabyla takového dojmu, že jim to prostě moc nevadí, dokud se sami nestanou obětí režimu.
Ohodnoťte tento článek:
