3 fotky 
„V této zemi neplatí zákon,“ prohlašuje s pýchou a širokým úsměvem o Bosně koordinátorka zahraničních stáží při mém příjezdu. I tak může vypadat patriotismus v zemi se třemi prezidenty a třemi etnickými skupinami – Srby, Chorvaty a bosenskými muslimy – Bosňáky.
Ilustrační foto, Foto: Kamila Hamalčíková, Topzine.cz
„Když se při jednání s obchodními partnery zmíním, že má firma sídlí v Bosně a Hercegovině, přestanou mě poslouchat,” stěžuje si německý podnikatel Michael. Většinu života prožil v Německu, ale nyní se rozhodl vrátit do rodné země své srbské matky. Jeho nově založená firma je součástí podnikatelského inkubátoru v městě Banja Luka, kde jsem pracovala spolu s dalšími dvěma studentkami z Egypta a Izraele.
Každá z nás dostala za úkol prozkoumat trh svého původu pro výrobky jedné firmy z inkubátoru a vytvořit seznam potencionálních klientů. Na práci, která by se dala zvládnout při sedmihodinové pracovní době za dva až tři týdny, jsme dostaly dva měsíce. Přesto v porovnání s ostatními studenty, kteří pracovali u jiných zaměstnavatelů, jsme měly práce až nad hlavu.
Mnoho studentů chodilo do práce na tři nebo čtyři hodiny denně, do kterých se započítávaly hodinová pauza na oběd a několik přestávek na kávu. Přesto většina z patnácti zahraničních stážistů v Banja Luce dostávala za minimum úsilí o něco méně, než je průměrný plat v zemi.
Republika srbská nepatří Srbsku
V letech 1992 až 1995 se Bosnou a Hercegovinou přehnala ničivá občanská válka, která rozdělila stát na dvě entity s vlastním parlamentem. V Republice srbské žijí převážně Srbové, Federaci Bosny a Hercegoviny obývají Chorvaté a Bosňáci. Nedoporučuje se scházet ze značených stezek v horách nebo prozkoumávat rozbořené domy z války, protože s velkou pravděpodobností můžete vniknout na zaminované území.
Čevapčiči v pečivu podávané s cibulí patří k tradičním bosenským pokrmům, Foto: Kamila Hamalčíková, Topzine.cz
Lidé o válce hovoří neradi, protože mnoho rodin ztratilo v konfliktu své blízké. Společnost je stále rozdělená. V Banja Luce vlaje nespočet vlajek Republiky srbské, ale státních vlajek zde najdete jen pár. Při sportovních utkáních se zde fandí srbským týmům. Když hrál v červenci srbský tenista Novak Djokovič finálový zápas ve Wimbledonu, v Banja Luce se doslova zastavil čas, protože všichni sledovali jeho zápas s Rafaelem Nadalem.
Chorvaté z Hercegoviny zase fandí chorvatským sportovcům a národní týmy a sportovci z Bosny leží na okraji zájmu. Mezi nejoblíbenější sporty se zde řadí fotbal. Náhoda tomu chtěla a v kvalifikační skupině na fotbalové mistrovství světa 2014 se sejdou právě týmy Chorvatska a Srbska, což je podobné, jako kdyby proti sobě hrály Čechy a Morava.
Věčný Tito
Kromě odznaků, triček a hrnků s Titovým obličejem, které vám nabídnou prodavači ve stáncích se suvenýry, žije osobnost bývalého komunistického prezidenta Jugoslávie stále v myslích obyvatel Bosny a Hercegoviny. Většina těch, kterých jsem se zeptala, označila Josifa Broze Tita za hrdinu.
Za Tita Jugoslávie patřila k důležitým hráčům v mezinárodní politice, protože Tito za studené války šikovně lavíroval mezi západním a sovětským blokem. Země ekonomicky prosperovala, zatímco dnes se obyvatelé Bosny potýkají s vysokou nezaměstnaností přesahující až čtyřicet procent.
Kvůli ekonomické i politické stabilitě, kterou Tito za své vlády dokázal udržet, většina Bosňanů přivírá oči nad tím, že jejich bývalý prezident krutě potlačoval svou politickou opozici. Stal se diktátorem a používal podobné praktiky jako Stalin.
Vodopády mezi zelenými kopci
Na víkendy připravovala místní studentská organizace pro zahraniční stážisty výlety do různých koutů Bosny a Hercegoviny. Ze známých míst jsme navštívili města Sarajevo a Mostar, která kvůli množství mešit, tureckých sladkostí a turecké kávy připadala tureckým studentům jako návrat domů.
Je libo Tita na tričku, hrnku nebo propisce?, Foto: Kamila Hamalčíková, Topzine.cz
Hlavní bosenské lákadlo na turisty ale představuje množství jezer, říček a vodopádů, které omývají zelená údolí Bosny a Hercegoviny. Jako houby po dešti zde rostou centra pro rafting a další vodní sporty. Zrovna poblíž Banja Luky místní rafttingový klub založil student, který získal peníze do začátku podnikání tak, že prodal svůj jediný byt. Mohl tak koupit pozemky po obou stranách řeky Vrbas, o které nikdo nestál. Za pár let se stal boháčem.
Místní obyvatelé si krásy zdejší přírody příliš neuvědomují a dokrášlují její ráz všemožně pohozenými odpadky. Přesto jde jen o drobný nedostatek. Pokud se chcete koupat pod vodopády, sjíždět divokou vodu, navštívit kostely i mešity v jeden den nebo slyšet tucet verzí o tom, co vlastně zavinilo bosenskou válku, pohostinní obyvatelé Bosny na vás budou čekat s šálkem kávy na přivítanou.
A pokud chcete jet na pracovní stáž, kde se toho hodně naučíte a můžete rovnou začít pracovat? Potom si možná raději vyberte třeba Německo.
