Nedovedete si představit zavedení školného? Studenti ve Velké Británii nyní platí ročně až 9 tisíc liber, Američané více než 6 tisíc dolarů. Podobnou sumu vybírají podle zprávy OECD také vysoké školy v Japonsku a Koreji.
Velká Británie schválila od roku 2012 zdvojnásobení až ztrojnásobení školného jako součást vládního plánu stabilizace univerzitních financí. Jinými slovy: stát snížil vysokým školám svůj příspěvek a vzniklý rozdíl naložil na bedra studentů. Těm má pomoci systém půjček, jejichž splácení má být odloženo na dobu, kdy absolventi začnou vydělávat více než 21 tisíc liber ročně, tedy 630 tisíc korun.
Drastické zvýšení školného pobouřilo mladé lidi, kteří na protest proti němu demonstrovali v ulicích Londýna. Od studia v Británii ale odrazuje i zahraniční uchazeče. Jak vypráví jedenadvacetiletá studentka z Kypru, její krajané odcházeli dříve studovat hlavně do Anglie, ale nyní volí z finančních důvodů raději Německo. Sama na kyperské univerzitě absolvovala překladatelství angličtiny a francouzštiny a nyní si v Heidelbergu rozšiřuje znalosti ještě o němčinu.
Japonsko: Vysoké školné, malá podpora studentů
Jak uvádí zpráva Education at a Glance, ve více než polovině zemí OECD se výše školného liší podle oboru studia. Obvykle přitom platí, že čím vyšší jsou náklady na studium určitého oboru, tím vyšší školné univerzity vybírají. Například na University of Glamorgan v britském Walesu zaplatí studenti technických oborů 9 tisíc liber ročně (270 tisíc korun), studenti ostatních oborů o tisíc liber méně.
Průměrná roční výše školného na veřejných VŠ ve vybraných zemích OECD v akademickém roce 2008/09 (v USD)
Austrálie: 4 222
Francie: 190 až 1 309
Itálie: 1 289
Japonsko: 4 602
Kanada: 3 774
Korea: 5 193
Nizozemí: 1 861
Nový Zéland: 3 031
Španělsko: 1 052
Švýcarsko: 889
USA: 6 312
Zdroj: Education at a Glance, 2012
Ve Spojených státech se pohybuje průměrná roční výše školného na veřejných vysokých školách nad hranicí 6 tisíc dolarů. V Austrálii a Kanadě platí studenti ročně okolo 4 tisíc dolarů, jejich kolegové na Novém Zélandu o tisíc dolarů méně. V Evropě se druhé nejvyšší školné vybírá v Nizozemí (průměrně 1 861 dolarů ročně, tedy přibližně 36 tisíc korun).
Ačkoli je školné v těchto zemích vysoké, dobře zde funguje veřejná podpora studentů. Naopak v Japonsku a Koreji, kde průměrné roční školné činí více než 4,5 tisíce dolarů, jsou systémy finanční podpory méně rozvinuté.
Dánsko a Švédsko: Školné jen pro cizince
Na severu Evropy (Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko) studenti školné neplatí a zároveň mohou využít štědré veřejné podpory. Na druhou stranu se zde ovšem odvádějí vysoké daně z příjmu. Dánsko a Švédsko se nicméně rozhodly navýšit zdroje financování vysokých škol zavedením školného pro zahraniční studenty.
V dalších evropských zemích vybírají vysoké školy mírné poplatky za studium (do 1 300 dolarů ročně, tedy zhruba do 25 tisíc korun) a podpora studentů je zde málo rozvinutá. Kromě České Republiky neplatí školné také studenti bakalářských programů v Irsku. Neobvykle se s problémem vypořádali v Polsku a na Slovensku – na veřejných vysokých školách se tam školné vztahuje pouze na studenty kombinovaného studia.
Školné má vést ke zvýšení kvality vzdělávání
Německo zavedlo poplatky za studium pouze v některých spolkových zemích, v současnosti se platí v Bavorsku a Dolním Sasku. V Bavorsku nedávno schválili konání referenda o jejich zrušení.
Podle zastánců školného povede spoluúčast studentů ke zvýšení kvality výuky. Není ovšem zaručeno, že se v důsledku toho vysokým školám nesníží příspěvky ze státního rozpočtu. Odpůrci školného zdůrazňují, že výrazně naruší rovnost přístupu ke vzdělání.
