Každý si občas řekne následující: „Já bych se tak rád vrátil do první třídy!“ Tyhle hříšné myšlenky zavrhněte. My vám přinášíme 8 důvodů, proč byste se do první třídy vrátit rozhodně nechtěli.
Obědy
Chodit na obědy pro vás bylo povinností. A nedojíst oběd? Tak to neexistovalo. Oběd byla pro paní učitelku věc posvátná. Jídlo muselo zmizet z talíře. A to všechno.
D. Ú.
Dostávali jste domácí úkoly, na které jste nikdy sami nemohli nestačit a rodiče už tenkrát vyšli ze cviku. To bylo srandy takhle v neděli. Průměrná doba vymýšlení tříveršové básničky o medvídkovi – tři hodiny.
Projevy lásky
Tohle se týká jedině a pouze dívek. Pamatujete si na to, jak vás Pavlík neustále tahal za vlasy? Franta vám zvedal sukni a ostatní kluci se koukali a byla to největší sranda? No… jak pro koho.
Vlasy, věčné téma
Ach ty šílené účesy. Pokaždé, když se podíváte na fotky, se rozvzpomenete, co tomu předcházelo. Maminka vás každé ráno podle svých představ dokonale učesala, abyste vypadaly jako malé slečny. Pro vás to znamenalo minimálně deset minut vydržet bolestivé utrpení, než ty copy doplete.
Svítí ti kontrolka
Kontroly. A to úplně všeho. Od oblečení, které si ráno berete až po svačinový box, který vám ráno maminka strčila do batůžku.
Kreslení
Neustále, ať už šlo a jakýkoliv předmět, vás všichni nutili něco kreslit. To, že vám to už tenkrát nešlo, nikoho nezajímalo.
Zpěv
Stejně jako s kreslením to bylo i se zpěvem. Vaše sólo sotva přežila učitelka s třicetiletou praxí, ale přesto vás následující týden nutila zpívat znovu. Jak traumatizující zážitek.
Povinnosti
Nástup do první třídy byl takový zlomový bod pro nás všechny. Většina se do školy těšila, ne že ne, ale… První třídou to všechno začalo a zatím neskončilo. Všechny povinnosti, úkoly, stres, to všechno se nás drží od první třídy do dnes. To jsme tenkrát netušili…
