Dne 6. července roku 1415 byl Jan Hus upálen. Právě toto datum se stalo státním svátkem pro celou Českou republiku, a tak si rok co rok připomínáme příběh římskokatolického kněze, reformátora a významného kazatele.
Jeho osud se začal psát v Husinci, kde se narodil kolem roku 1370. Byl to muž, jenž ostře kritizoval církev, bojoval také proti odpustkům a se svými názory se nebál vycházet na veřejnost.
Mistr svobodných umění na Karlově univerzitě
Koncem 14. století studoval na Karlově univerzitě a zde mu byl také propůjčen titul „mistr svobodných umění“. O několik let později se stal děkanem artistické fakulty a nakonec i rektorem celé univerzity, kde se v řízení univerzity snažil dávat větší prostor Čechům.
Čím dál více si Hus nakláněl český lid na svou stranu, proto měl zakázáno veřejně vystupovat i vykonávat bohoslužby. Z toho důvodu se přesunul na venkov, odkud se však do Prahy i přes zákaz často vracel.
Kostnice jako poslední místo jeho života
Následně byl roku 1413 papežem povolán do Kostnice na koncil, jenž měl reformovat církev. Hus se na koncil vydal a čekal, že bude moci osvětlit své názory, místo toho byl však zahájen proces o jeho vině. Nakonec byl držen v kobce dominikánského kláštera až do roku 1415.
Poté proces opět pokračoval. Tentokrát ale měl Hus již přímo odvolat své články, které proti církvi napsal. Hus tak neučinil, proto byl 6. července jako kacíř na hranici upálen.
Smrt Jana Husa a o rok později i jeho přítele Jeronýma Pražského měla za následek husitskou revoluci, jež pokračovala ve stopách myšlenek Jana Husa.
Jan Hus vynikl i na filmovém plátně
Jméno tohoto významného kazatele vstoupilo do podvědomí filmových diváků díky stejnojmennému filmu, který byl natočen v roce 1954 Otakarem Vávrou.
Celý snímek je prvním dílem z husitské trilogie, z nichž dva další jsou Jan Žižka a Proti všem.
Vzhledem k době, kdy byly snímky točeny, jsou silně poznamenány komunistickou ideologií. I přesto si však uchovávají hlavní myšlenku a odkaz Jana Husa.
