Poslední odměna. Film není jen čistokrevná fantasy, říká režisér

Již tuto sobotu, 28. září, proběhne v sušickém kině předpremiéra studentského filmu Poslední odměna na motivy Pratchettovy stejnojmenné povídky. Promítání čtyřicetiminutového snímku bude následováno bohatým doprovodným programem. Přečtěte si rozhovor s režisérem Plecitým, který Poslední odměnu natočil jako svou absolventskou práci.

Promítání bude probíhat v rámci oslav prvních narozenin sušického kina od půl deváté. Ladislav Plecitý, student Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku, je prvním českým režisérem, jenž od Pratchetta získal svolení ke zpracování jeho díla.

„Scénář jsem poslal přímo panu Pratchettovi, připojil k tomu režijní explikaci a pár svých předchozích krátkých filmů a požádal o autorská práva pro nekomerční využití. Vysvětlil jsem, že film chci dělat především pro jeho fanoušky, kteří budou mít možnost ho shlédnout zdarma na festivalech a na internetu. Zanedlouho se mi ozval jeho agent Colin Smythe a ještě jeho americký právník. Moje představa se jim pravděpodobně zamlouvala, protože vše probíhalo relativně hladce. Pouze mi poslali pár připomínek ke scénáři,“ vysvětlil režisér Ladislav Plecitý. „Jsem obrovský fanoušek Terryho. Mám přečtené všechny jeho knihy,“ doplňuje s úsměvem.

Co můžete prozradit o ději filmu, aniž byste odkryli svoje karty?

Hrdinou Poslední odměny je spisovatel Kevin Jareš (Jarek Hylebrant), který se proslavil fantasy ságou o Barbaru Erdanovi (Marko Igonda). I přesto, že je slavný, úspěšný a velmi bohatý, něco mu v životě chybí. Možná prochází jakousi krizí středního věku, možná si úspěch vybírá svoji daň na jeho osobním životě. Proto se rozhodne udělat radikální krok – napíše poslední knihu, ve které nechá zemřít svojí slavnou postavu Barbara Erdana. Ten se však druhý den ráno zhmotní u jeho dveří s tím, že přišel za svým stvořitelem a žádá od něj svou poslední odměnu – tedy to, že bude navěky hodovat a hýřit v jeho domě.

Tím se rozpoutává kolotoč událostí, během nichž se musí Kevin Jareš vyrovnávat nejen s problémy se svojí přítelkyní (Lenka Zahradnická) a chamtivým agentem (Tomáš Matonoha), ale i s tím, že se mu do obýváku nastěhoval dvoumetrový válečník z fantasy světa.

Má snímek nějaké hlubší poselství? Co by si diváci z promítání měli odnést?

Určitě má. Ta látka je ambivaletní v tom smyslu, že to není jen čistokrevná fantasy nebo prvoplánová komedie, ale řeší poměrně závažná traumata hlavní postavy a několik velmi zajímavých problémů. V čem je pravé štěstí, co nás naplňuje, čemu věříme? Co dělat, když ztratíme milovanou osobu? Jak moc je důležité snít? Jak se vyrovnat se světem, ve kterém vám nikdo nerozumí?

Nejdůležitější pro mě je, aby se diváci během filmu bavili, na konci možná trochu dojali a hlavně o filmu diskutovali. Protože existuje několik možností, jak si to, co se v Poslední odměně odehraje, interpretovat. Každý si to může vyložit po svém.

Jak se vám spolupracovalo s profesionálními herci, především s Tomášem Matonohou, který je určitě považován za hvězdu snímku?

Velmi dobře. Herecké obsazení bylo úžasné, fungovala mezi nimi skvělá chemie. Myslím, že tomuto filmu všichni věřili a rozhodli se do něj dát maximum. Natáčení bylo velmi intenzivní a náročné, točili jsme v průměru dvacet hodin denně, před poslední klapkou jsme dělali tři směny bez přestávky za sebou. Přesto si nikdo nestěžoval. Mě jako režiséra brali za rovnocenného partnera. Navíc jsme jim v Táboře připravili skvělé zázemí, takže myslím, že i oni si to užili.

Proč jste si vybrali pro natáčení právě Tábor a jeho okolí?

Rozhodnutí točit v Táboře padlo zhruba tři měsíce před natáčením, během takzvaného průzkumu realizace. Tehdy jsme s vedoucím produkce Ondřejem Polákem hodně diskutovali o tom, kde a jak celý film zrealizujeme, a byl to právě on, kdo přišel s návrhem točit v Táboře. Zajeli jsme se podívat na několik lokací a já jsem byl nadšen, protože Tábor je krásné město. Historické centrum je neuvěřitelně fotogenické a má silnou atmosféru. Důležité pro nás bylo také to, že není příliš vzdálené od Prahy, takže nebylo až tak logisticky náročné přesouvat herce, štáb, techniku, dekorace a podobně.

V Táboře a okolí jsme našli prakticky všechny lokace, které jsme potřebovali – krásné exteriéry, designově vyšperkovaný klub Kotnov, historickou zříceninu Kozí hrádek, divadlo a podobně. Navíc vše téměř na jednom místě, takže jsme mohli točit a nezdržovali se zbytečnými přesuny. Celý film jsme natočili v reálu, žádnou scénu jsme nemuseli stavět v ateliéru. Líbilo se mi také, že Tábor je relativně malé město, takže jsme nebyli tolik na očích a měli klid na práci.

Kolik jste měli natočených hodin materiálu před stříháním?

Bylo to zhruba 25 hodin, ze kterých vznikne 40 minut dlouhý snímek.

Když se ohlédnete, co byste dnes udělali jinak?

Asi bych naplánoval alespoň dva nebo tři natáčecí dny navíc, abychom nemuseli pracovat v tak vražedném tempu. Poslední den jsem viděl na place usínat lidi ve stoje, bylo to opravdu hodně náročné. Jinak bych udělal všechno stejně. Měl jsem v ruce scénář podle předlohy slavného, celosvětově uznávaného spisovatele. Byl jsem obklopen partou úžasných, talentovaných, schopných a nadšených lidí. Měl jsem k dispozici výborné herce, nádherné lokace, kvalitní techniku a skvělé zázemí. A doufám, že jako režisér jsem udělal vše po to, aby se toto výjimečné spojení přetavilo do podoby skvělého filmu, který si diváci v kině maximálně užijí.

Předpreméra:
SIRKUS kino, Sušice
20:30
80 korun

Po skončení filmu se představí herci a tvůrci snímku a budete mít možnost nahlédnout do zákulisí natáčení. Živě zahraje kapela UG – Strýčkova zahrada a těšit se můžete také na afterpárty ve filmových kostýmech.

Premiéra:
Kino Spektrum, Sezimovo Ústí
18:00
vstup zdarma

Kromě promítání vás čeká autogramiáda, beseda s tvůrci a afterpárty.