Životopis obvykle potřebujeme, pokud si hledáme práci či brigádu. Potenciální zaměstnavatelé nás soudí právě podle něj. Víte, jak jej správně napsat?
Někteří píší životopis podle sebe, jiní si odněkud postahují vzor, který jim zaručí, že nebudou mít z ostudy kabát. Ať tak či onak, připomeňme si, co v životopisu nesmí chybět.
Pro přehlednost vypisujeme názvy odstavců
Životopis se obvykle píše v bodech. Jednotlivé odstavce mohou být pojmenované, ale není to nutnost. Záleží na každém, přesto vypisování názvů je přehlednější a v textu se lze lépe zorientovat. Začíná se obvykle v levém rohu, přičemž pořadí údajů je ustálené:
osobní údaje, adresa, vzdělání, zaměstnání a praxe, jazykové znalosti, dovednosti.
Popisujeme v bodech a stručně
Na charakteristiku nás samotných úplně postačí odrážky. U osobních údajů zahrnují jméno, datum narození a stav. Pro úplnost můžeme přidat i státní občanství. Následuje adresa, do které se píše jak místo našeho bydliště, tak i mobilní číslo a e-mail.
Popis vzdělání udáváme opět jen v bodech – co jsme studovali či co studujeme a jakým způsobem jsme obor zakončili.
V odstavci zaměstnání a praxe napíšeme firmu a naši pozici, kterou jsme zastávali. Nezapomeňme, že jednotlivé zkušenosti by vždy měly být uvedeny chronologicky, tedy od nejaktuálnější po nejstarší.
U jazykových dovedností postačí název jazyka a úroveň jeho znalosti (aktivně, pasivně). Pokud máme na některou zkoušku doklad, píšeme to k příslušnému jazyku.
Nezapomeňme na počítač a řidičský průkaz
Jako poslední figurují v životopisu ostatní znalosti. Zde se uvádí vše, o čem si myslíme, že by druhou stranu mohlo zaujmout. Většinou je to práce na počítači a řidičský průkaz.
Pokud se stane, že jsme jakkoliv fyzicky indisponovaní, do životopisu bychom to také měli zařadit. Bohužel i přesto, že to pro některé zaměstnavatele může znamenat problém.
A tím je strukturovaný životopis hotový. Nyní stačí vyčkat, až se najde někdo, na koho sestavený profil udělal dojem.
