Čeká vás studium na vysoké škole a snaha o získání řidičského oprávnění? Zajímá vás obtížnost testů, které při těchto činnostech budete muset absolvovat? Připravili jsme pro vás porovnání zkoušek v autoškole s testy, jež se píší na většině vysokých škol.
Obtížnost jednotlivých testů lze nejsnadněji hodnotit dle úspěšnosti jejich absolventů. Z tohoto hlediska lze elektronicky psaný test při plnění jedné z podmínek k oprávnění pro užívání motorových vozidel považovat za lehčí. Tento fakt potvrzuje i skutečnost, že držitelů řidičského oprávnění je mnohem více než absolventů vysokých škol.
Řidičský průkaz za 43 bodů
Test v rámci kurzu autoškoly je sestaven z 25 otázek. Jednotlivým úkolům jsou přiřazovány odlišné hodnoty bodů tak, aby bylo možné dosáhnout za 30 minut maximálního počtu 50 bodů.
Jednotlivé otázky nabízejí obvykle pouze tři volby, přičemž pouze jedna z nich je správná. Z daných tří možností lze většinou snadnou logickou úvahou alespoň jednu z možností vyloučit a zvýšit pravděpodobnost správné odpovědi. K úspěchu je nutno dosáhnout minimálně 43 bodů.
Vysokoškolské testy se značně liší
Důvodem, proč jsou testové zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy tak odlišné od jakýchkoli jiných zkoušek, je mimo jiné i okolnost, že testové otázky obsahují pouze schválené zkušební otázky, jež jsou zveřejněny ve Věstníku dopravy. Na test se tedy lze maximálně připravit a výsledek testu nemusíte nechat náhodě.
Vysokoškolské testy se v mnoha parametrech liší. Většinou sestávají z podobného počtu otázek jako testy v autoškole, nicméně jejich znění bývá obsáhlejší a komplikovanější. Obsah samozřejmě také není znám předem. Navíc lze v rámci testu předpokládat otázky, jejichž obsah vás i při poctivé přípravě dokáže zaskočit.
Vysokoškolské testy bývají záludnější
Otázky jsou sestavovány s třemi až pěti možnostmi, přičemž může být správná nikoliv pouze jedna, ale také všechny, případně žádná. Tím však výčet studijních komplikací nekončí. Mnohdy nelze spoléhat ani na logické vyloučení některých možností, neboť u jednotlivých otázek bývají pokládány pouze s drobnými odlišnostmi, které bez důkladných znalostí nelze správně rozeznat.
Hranice bodů pro úspěch je obvykle stanovena na rozmezí 50 nebo 60 % z celkového počtu dosažitelných bodů. Tento příznivý fakt se však eliminuje tím, že je studentům zabráněno odhadovat správné odpovědi odpočtem bodů v případě nesprávné odpovědi.
Je tedy zřejmé, že parametry testové zkoušky lze nastavit různě. Při jakékoli formě testu zůstává důležité nespoléhat na tipování, ale na logický úsudek a znalosti.
Jaké jsou vaše zkušenosti s psaním testů? A jaký nejtěžší test jste absolvovali?
