Neschopenka – jak postupovat, když v práci onemocníte?

Plným názvem „potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti“, zkráceně prostě jen neschopenka. Vyřizuje se v případech, kdy vás stihne nemoc, úraz či karanténa znemožňující pracovní činnost. A netýká se jen běžné zaměstnanecké smlouvy, nárok na ni mají i někteří brigádníci. Digitalizace mnohé usnadnila a díky eNeschopence už se lze obejít i bez papírování. I pesto však musíte dodržet jistá pravidla.

Kdy lékař vypisuje neschopenku

To, jaké nemoci či úrazy umožňují získat neschopenku, záleží často na konkrétním pacientovi a rozhodnutí lékaře. U nějakých viróz, horeček či zlomenin není pochyb, sporným případem však často bývají třeba takové kožní nemoci. Pokud se například kvůli ekzému nedokážete soustředit na práci a jste doškrábaní do krve, může i to být pádným důvodem pro vypsání neschopenky lékařem. Poněkud kuriózním důvodem pro neschopenku je také ztráta zdravotnické pomůcky, bez které nedokážete práci vykonávat.

Náhrada mzdy a nemocenská

Prvních 14 dní nemoci vám musí zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy, která se počítá podle průměrného hodinového výdělku za poslední čtvrtletí a tzv. redukční hranice. Činí 60 % z redukované hodinové sazby. Pokud například vyděláváte do 227,15 Kč za hodinu, zredukuje se tato částka na 90 % a z tohoto základu se pak teprve vypočítává ona 60% náhrada mzdy. Při vyšší mzdě je pak redukce o něco vyšší. Nejsnadnější je najít si na to online kalkulačku, která vám to spočítá.

Od 15. dne nemoci přecházíte pak na nemocenskou, kterou vám vyplácí stát a rovněž činí 60 % z redukovaného vyměřovacího základu, který se však tentokrát počítá z průměrné denní mzdy. Od 31. dne nemoci se nemocenská zvyšuje na 66 %, po dvou měsících na 72%. Opět lze snadno vypočítat online kalkulačkou.

Elektronická neschopenka všechno usnadnila

Od ledna roku 2020 se v Česku používá elektronická neschopenka, která pro vás (i pro lékaře a úředníky) mnohé usnadnila. Vyplňuje ji lékař a většina administrativních informací se automaticky doplní z registru ČSSZ, už není třeba ji pracně vypisovat. Od lékaře obdržíte pouze vytištěný Průkaz práce neschopného pojištěnce, který již nemusíte nikde ukazovat, neměli byste jej však ztratit kvůli případným kontrolám.

Takzvaná eNeschopenka se pak elektronicky ihned dostane k okresní správě sociálního zabezpečení, kde se ještě v krátké lhůtě ověřuje, i k vašemu zaměstnavateli skrze ePortál ČSSZ. Zaměstnavatel může mít nastaveny automatické notifikace na email či datovou schránku, které jej na vaši dočasnou pracovní neschopnost ihned upozorní.

Přinášíme 12 nejvtipnějších omluvenek. Napsali byste si je do žákovské?

I po digitalizaci musíte neschopnost nahlásit zaměstnavateli

I přes to všechno je však vaší povinností vašeho zaměstnavatele o pracovní neschopnosti informovat, zvlášť pokud nevíte, zda se k němu informace ze zmiňovaného ePortálu dostávají. Papírování však přece jen odpadá, postačí totiž i stručná zpráva ve formě e-mailu, telefonátu či SMS. A jak dlouho po vypsání eNeschopenky zaměstnavatele informovat? Ačkoli to není zákonem specifikováno, čím dříve tím lépe. Do tří dnů by o tom měl být rozhodně informován.

Stručně shrnuto: Při pracovní neschopnosti stačí v podstatě jen zajít za lékařem a ozvat se zaměstnavateli. A následně už jen dodržovat vycházky, samozřejmě. Jejich nedodržením, vám může hrozit pokuta, snížení či zrušení výplaty, v krajním případě i vyhazov. První dva týdny vás může přijít zkontrolovat zaměstnavatel či jím pověřená osoba, posléze tato možnost náleží pracovníkům OSSZ. Klidně i o víkendu. Povinností při pracovní neschopnosti také je, že byste měli označit svým jménem bydliště, kde vás kontrola může zastihnout. Typicky třeba na zvonek, jestliže tam z nějakého důvodu vaše jméno ještě není.

Mám jako brigádník nárok na neschopenku a nemocenskou?

U hlavního pracovního poměru (HPP) není ohledně práva na pracovní neschopnost a vyplácení náhrady příjmů pochyb. Ale jak je to u brigád? V Česku jsou brigády ošetřeny dvěma poněkud odlišnými smluvními vztahy. Na jedné straně je to Dohoda o provedení práce (DPP), na druhé pak Dohoda o provedení činnosti (DPČ). Ačkoli jsou mezi nimi značné rozdíly, za splnění určitých okolností vzniká u obou nárok na neschopenku a následné vyplácení náhrady.

Jak již možná tušíte, zásadním faktorem je to, zda vám zaměstnavatel strhává část výplaty na zdravotní a sociální odvody. To se odvíjí podle tzv. rozhodné částky.  U DPP má zaměstnavatel povinnost odvádět za vás tyto poplatky při 10 000 Kč za měsíc, u DPČ je to již 3 500 Kč. Pokud tedy hrubý příjem z vaší brigády přesahuje tyto hraniční částky, máte na neschopenku nárok (a tudíž i na vyplácení náhrady příjmů a nemocenské).

Zdroje: cssz.cz, rexter.cz, euro.cz, sluzbyapodnikani.cz, pruvodcepodnikanim.cz