Karlova univerzita se dočká nového kampusu za bezmála 3,5 miliardy, jehož součástí budou i vědecká pracoviště Biocentra a Globcentra. Začátek výstavby se však oproti původnímu plánu posune na rok 2016.
Hlavním důvodem rekonstrukce je s největší pravděpodobností zastaralost původních budov, které zde stojí přibližně stovku let a nevyhovují tak moderní vědě a vzdělávání.
Třem fakultám chybí potřebné prostory
Stejně jako se věda před sto lety dělala jinak, také studenti jsou dnes zvyklí pracovat a studovat zcela odlišně. Pro ČTK to uvedla manažerka projektu Kampus Albertov Lenka Dvořáková.
Přírodovědecká, 1. lékařská a matematicko-fyzikální fakulta, které se na projektu podílejí, navíc postrádají moderní laboratoře i prostory pro knihovny.
Mnohdy nevyhovují ani kapacitní možnosti pro výuku – podle některých studentů bývá občas problémem se ve větším počtu vejít na přednášky.
Původní návrh rekonstrukce je nyní nemoderní
Se stavbou se původně počítalo v loňském roce, poslední předložená představa kampusu je však dnes již považována za nemoderní. Univerzita tak do konce letošního roku hodlá znovu vypsat architektonickou soutěž. Nejlepší návrh by měl být vybrán do poloviny roku 2015.
Samotná stavba přijde bezmála na 2,5 miliardy korun, další miliardu by mělo stát moderní technické vybavení. Spuštění provozu nového kampusu se odhaduje nejdříve na rok 2018.
Vědecká centra se budou zabývat genetikou i globálními změnami
První z hlavních součástí komplexu, Biocentrum, se bude specializovat na výzkum v oblasti genetiky, virologie a biotechnologií. Globcentrum se oproti tomu zaměří na sledování globálních změn, přírodních procesů nebo vlivu člověka na krajinu.
Obě centra by měla představovat základnu především pro potřeby magisterského a doktorského studia na dotyčných fakultách.
