Maturitní otázky z Českého jazyka – literatura doby husitské

Na konci 14. století vyvrcholila v Evropě moc církve. Tím se začíná projevovat i její krize. Ta je odrazem mnohem většího problému v tehdejší feudální společnosti. Na počátku 15. století vlastnila církev takřka polovinu půdy. Byla tak bohatá, že církevní hodnostáři často žili rozmařilým životem, což vyvolávalo závist a nenávist jiných společenských vrstev.

Současně s touto situací se objevují i snahy o nápravu. Vznikají nová díla a lidové náboženské sekty, které požadují návrat k prvokřesťanským ideálům a chudobě církve. Zvyšuje se význam Bible. Ta byla vždy považována za nejvyšší autoritu. V jejích textech se často hledala odpověď na uspořádání vztahů mezi lidmi. Ve druhé polovině 14. století byl přeložena Bible do češtiny. Tak se k ní dostává širší veřejnost.

O reformu církve se v tomto období velmi úzce snažil profesor pražské univerzity Mistr Jan Hus. Proto i toto období nazýváme husitským obdobím. Zájem o bibli podporovali i tzv. Husovi předchůdci. Byli to myslitelé a kazatelé, kteří měli velký zájem o nápravu společnosti.

Husovi předchůdci

Konrád Waldhauser

Kázal v latině i němčině. Věřil v nápravu shora.

Jan Milič z Kroměříže

Patřil k nejvýznamnějším Husovo předchůdcům. Kázal v Betlémské kapli a měl velký ohlas.

Tomáš Štítný ze Štítného

Vydával nábožensky vzdělavatelnou prózu. Od ostatních reformátorů se výrazně odlišoval.

Jan Hus (1371 – 6.7.1415)

Patřil k nejvýznamnějším představitelům husitského období. Narodil se v Husinci u Prachatic. Studoval artistickou fakultu, kde získal hodnost mistra svobodných umění a potom bohosloví. V roce 1400 byl vysvěcen na kněze. Působil jako univerzitní profesor. Po vydání Dekretu kutnohorského v roce 1409 byl zvolen rektorem univerzity. Kázal v Betlémské kapli od roku 1402. Poté co začal ostřeji vystupovat proti církvi, zesílily proti němu jejich útoky. Spor vyvrcholil ve chvíli, kdy Hus veřejně vystoupil proti kramaření s odpustky. Nad Husem pak sám papež vyhlásil klatbu spojenou s interdiktem a věřícím bylo zakázáno se s ním jako kacířem stýkat. Hus odešel z Prahy na Kozí Hrádek a později na hrad Krakovec. Zde psal svá česká díla a kázal venkovskému lidu. V roce 1414 byl vyzván císařem Zikmundem, aby přišel své učení obhájit do Kostnice. Tam ho však odsoudil koncil (církevní sněm, který má za úkol projednat otázky nebo problémy týkající se církve) jako kacíře a 6. července 1415 byl upálen na hranici.

Latinské spisy:

De orthogaphia (O pravopise českém) – pochybuje se o Husově autorství. V této knize navrhuje zjednodušení českého pravopisu (odstranil spřežky, zavedl diakritiku)

De ecclesia (O církvi) – příslušníkem církve je jen ten, kdo nespáchal těžký hřích. Hlavou církve je sám Kristus. Tím odůvodnil, že křesťan nemá povinnost poslouchat papeže, pokud je jeho nařízení v rozporu s tím, co káže Bible.

České spisy:

Knížky o svatokupectví – v těchto knihách odsuzuje způsoby, jakými církev získává své bohatství. Jedná se především o obsazování církevních úřadů za peníze a braní odpustků.

Výklad Viery, Desatera a Páteře – v nich autor uvažuje o otázkách mravního života a upozorňuje, že pravý křesťan by měl pro pravdu obětovat i život.

Postila – výklad svatých čtení nedělních.

Dcerka – učí ženy, jak mají správně přistupovat k životu.

Hus také napsal latinské a české listy. Nejvýznamnější jsou listy z období kostnického.

Literatura z husitského období

Mezi přední organizátory husitského hnutí patří legendární vůdce husitských vojsk Jan Žižka z Trocnova a asi autor Vojenského řádu – zákoníku husitských vojsk. Díky němu byl rozvinut lidový zpěv, který měl náboženský původ, ale sociální a politický obsah. Husitské písně se z velké části dochovaly ve zpěvníku Jistebnický kancionál, který obsahuje i nejslavnější husitský chorál Kdož sú Boží bojovníci a píseň Povstaň, povstaň veliké město pražské.

Kancionál je sborník duchovních zpěvu.

K umělecky nejvyspělejším dílům patří skladby Budyšínského rukopisu s částmi Žaloba Koruny České, Prorok Koruny české, Hádání Prahy s Kutnou Horou (obhajoba husitského programu).

Husitské hnutí se zasloužilo o zlidovění kultury, poskytnutí vzdělání i ženám a zpřístupnění Bible. Vrostl význam češtiny a byla potlačena němčina. Po porážce husitství došlo k utužení poddanství.

Období polipanské

Polipanské (pohusitské) období bylo za vlády Jiřího z Poděbrad (od první poloviny 30. let 15. století až do konce 60. let 15. století). Upevňovala se monarchie, literatura už nezasahovala do revolučních bojů. Na místo bojových písní nastoupila literární polemika. Později i zábavná literatura.

Petr Chelčický (asi 1390-1460)

Pocházel z chudé rodiny zemana z Chelčic u Vodňan. Byl vzděláním samouk a psal svá díla jedině česky.

O trojím lidu – spis, kde se zaobírá myšlenkou rovnosti všech lidí.

O boji duchovním – odmítá jakoukoliv i spravedlivou válku a připouští pouze duchovní boj s ďáblem.

Postila – úvahy ve formě kázání, kde jsou nejobšírněji vyjádřeny názory na církev a společnost.

Sieť viery pravé – podobenství a nejrozsáhlejší a myšlenkově nepropracovanější dílo. Sieť je víra, církev. Má základ v Bibli, životní praxi a Husovi. Kritizuje společnost, církev a smysl státu.

Jednota bratrská

V polovině 15. století vznikla Jednota bratrská. Jednalo se o společenství lidí, kteří chtěli žít podle zásad Petra Chelčického. Její členové se nazývají bratři a sestry a jediné pravidlo jejich života byla Bible. Zdůrazňovali lidový zpěv, tělesnou práci a mravnost. V roce 1467 ustanovili svou církev, jejímž organizátorem byl Řehoř Krejčí. Nejdříve byla Jednota bratrská pronásledována husity a posléze katolíky. Později se začali objevovat i zdravější názory na vzdělání. V 16. století se Jednota bratrská stala nejdůležitější nositelkou kultury u nás.