Jak už všichni jistě víte, s nástupem na VŠ přichází také spousta životních změn. Jednou z nich je opustit pohodlí mamahotelu a začít živořit na vlastní pěst. To většinou znamená spokojit se s pokojíkem a nějakým spolubydlícím. Ale jak to s ním vydržet? My pro vás máme 4 rady, jak se navzájem nezabít hned na začátku.
1. Nepřehánějte to s tolerancí
Jasně, pokud chceme, aby naše spolubydlení fungovalo, musíme být k sobě tolerantní. O to víc, když druhou osobu vidíme poprvé v životě. Ale. Nic se nemá přehánět.
Tolerantní, ano, ale také upřímný. Nemá cenu tvrdit, že ty ponožky na zemi jsou v pohodě a ten týden neumytý talíř na stole v pořádku, pokud bytostně nesnášíte nepořádek. Řekněte rovnou, že nestrpíte jediné smítko a jste tak trochu druhá Monika z Přátel. Vyhnete se tak nepříjemné situaci, kdy si budete muset vše ještě jednou vyjasnit.
2. (Ne)kolektivní vlastnictví
Zaměříme se hlavně na oblast kuchyně. Konkrétně lednici. (Protože vypustíme možnost, že by vůbec kdy existovalo takové prase, které by si půjčovalo váš zubní kartáček a jiné hygienické potřeby.) Zpět k lednici, k místu zaslíbenému.
Jak na privátu, tak na koleji se budete muset smířit s tím, že lednice je tak trochu místo veřejné. Na privátu máte přece jen větší šanci, že se stanovená pravidla budou dodržovat. Stačí si lednici rozdělit nebo prostě potraviny označit. Vyhnete se tak katastrofickým scénářům, kdy se večer vrátíte z náročného semináře a zjistíte, že řízek od maminky už tam není.
Na koleji s tímto scénářem nepočítejte. A pokud jste i nadále tak naivní a myslíte si, že vám označení jídla postačí a nikdo je nevezme (snad kvůli výčitkám svědomí), tak vězte, že zmizí i s tou dózou.
3. Bez řádu ani ránu
Zase ty pravidla. Zase ten úklid. S úklidem na pokoji to také není tak jednoduché. Co nejdříve, hned jak se trochu otrkáte, se domluvte, jak to bude s úklidem. Máme na mysli úklid společných prostor a věcí (s úklidem osobního nepořádku jste to už určitě vyřešili, viz výše). Předejdete tím situaci, kdy se jeden z vás bude cítit dotčeně, protože vysával minule.
4. Večerka
Znáte to. Jak naschvál je vždycky jeden ze spolubydlících sova a ten druhý se probouzí před ranním úsvitem. V tomto případě bude opravdu potřeba notná dávka tolerance.
Pokud jste nejvíce aktivní a tvořiví v noci, bude vám muset postačit malá lampička a spolubydlícímu špunty do uší a polštář na hlavě. V opačném případě, tedy pro ranní ptáčata, určitě nebude problém si věci na ráno nachystat už večer. Přesně tak, jak nás to kdysi učily maminky.
Vycházet dobře se svým spolubydlícím není vždy jednoduché. Ale pro spokojenost všech je to nezbytné. Každý se bude muset částečně přizpůsobit. Odkrojit trošku ze svého pohodlí a předejít tak nepříjemným situacím.
