2 fotky 
Možná už jste se setkali s tím, že vás někdo urážel na sociálních sítích. Anebo s tím, že někdo sdílel vaše fotky bez vašeho souhlasu. Ale věděli jste, že se na vás tímto dopustil kybernásilí? Obětí se může stát takřka každý z nás. Řešením je však na nic nečekat a začít se bránit.
Nebezpečí pro každého
Osvěta ohledně internetového násilí je v České republice zaměřena hlavně na děti, i kvůli tradičnímu spojení slova šikana se školním prostředím. Obětí kybernásilí se však může stát každý, kdo používá internet. Například podle výzkumů Gender Studies, o. p. s. má osobní zkušenost s kyberšikanou až třetina lidí do 30 let.
Co vše je kyberšikana?
Internetové násilí má řadu podob, přičemž u některých téměř každý z nás pozná, že jde o osobní útok, který je potřeba řešit. Mezi ty nejvíce zjevné patří záležitosti spojené se zneužitím informací a identity (nabourání se do e-mailu či dalších účtů, zveřejňování informací či fiktivních inzerátů naším jménem), dále pak sdílení nebo zveřejňování soukromých dat a fotografií (příkladem je tzv. revenge porn (do češtiny předkládáno jako porno pomsta) – zveřejnění intimních fotografií či videí na internetu bez souhlasu a za účel poškození dobrého jména a pověsti dané osoby).
Další formy kyberšikany
Jiné podoby kyberšikany, jako jsou například hanlivé a urážlivé komentáře na sociálních sítích či vyhrožování, zastrašování nebo pronásledování, však mnozí berou na lehkou váhu. Ovšem vše to spadá pod kybernásilí, které se posléze může zvrtnout v to skutečné.
Mladé ženy a dívky se pak velmi často setkávají s kyberšikanou v podobě slovních útoků, které naráží na jejich vzhled, identitu nebo sexualitu. Ta může mít za následek nejen psychickou újmu, ale i finanční – informace na internetu se rychle šíří jak mezi známé a příbuzné, tak i mezi kolegy a nadřízenými.
Kyberšikana v Česku
Na žádost Gender Studies provedla společnost SocioFaktor rozsáhlé dotazníkové šetření Kyberšikana 2015, kterého se zúčastnilo přes 800 respondentů ve středním věku. Podle výsledků se s kyberšikanou nejčastěji setkávají lidé mezi 18 a 39 lety. Jako nejčastější podobu kyberšikany respondenti uváděli pomlouvání v diskuzích a na sociálních sítích, dále pak výhružné SMS a nabourání do e-mailu či účtu. Ve více než polovině případů kyberšikana trvala déle než měsíc, přičemž nejčastějším důvodem útoku byly osobní vztahy, typicky rozepře s bývalým partnerem či žárlivost.
Genderová analýza kyberšikany
Podle výsledků šetření se s násilím na internetu setkávají více ženy než muži, ovšem rozdíl není příliš velký. Za původce kyberšikany byl ovšem v téměř 55 % označen muž, žena pak v necelých 30 %. Marie Dlouhá pak ve své Genderové analýze podle expertních zkušeností odhaduje, že muži a ženy jsou kybernásilí vystaveni v obdobné míře, avšak muži to v menší míře přiznávají. Ačkoliv nemusí jít o rozdíly v míře, Genderová analýza ovšem ukazuje, že ve virtuálním prostředí dochází zejména ke specifickým útokům na různé skupiny – ženy, muže, ale i osoby s různou sexuální či náboženskou orientací, politicky angažované jedince či skupiny nebo např. novináře a novinářky, bloggerky a bloggery.
Stop kyberšikaně
Pokud máte i vy pocit, že jste se stali obětí kyberšikany, stalkingu, virtuálního zneužití osobních údajů či identity nebo sexuálního obtěžování, případně vás zajímá cokoli ohledně této problematiky, můžete se obrátit na bezplatnou právní poradnu provozovanou Gender Studies o.p.s. Každé úterý od 9 do 11 hodin a každý pátek od 16:30 do 18:30 hodin je vám k dispozici zkušená právnička na telefonní lince 774 915 350.
