Slova jako etika, morálka a mravnost se v každodenní komunikaci mnohdy používají současně a zaměňují bez rozlišení významu. Ostatně i Slovník českých synonym je uvádí jako slova synonymická. Je tedy mezi nimi vůbec nějaký rozdíl?
Z pohledu filosofie (etiky) ano, a to poměrně značný. Z pohledu běžné společenské konverzace nikoli. Podívejme se tedy na to, co je konkrétně jejich obsahem a jak se mezi nimi v hodinách filosofie či etiky neplést a jak je vybraně používat ve stylisticky vytříbeném filosofickém textu.
Co je to etika?
Etika je naukou o mravnosti. Zabývá se takovými tématy, jako je svoboda, morálka, dobro, zlo, svědomí, hodnoty, a tak podobně. Někdy se o ní hovoří jako o disciplíně filosofie, jako o praktické filosofii. Jindy je etika brána jako věda samostatná. Tedy etika je věda.
Klasická Anzebacherova učebnice filosofie vymezuje (vycházejíc při tom z Imanuela Kanta) rozdíl mezi morálkou a mravností následovně: Morálka (morálnost) znamená „čistou shodu jednání se svědomím nezávisle na obsahu, který je motivem“. Mravnost znamená „obsahový aspekt a nikoli aspekty svědomí“. Tak teď jsme asi tam, kde jsme byli. Nevíme o nic moc více. Pokusím se to vysvětlit na příkladech a na srovnání.
Rozdíl mezi etikou a morálkou
Dejme tomu, že muž má kromě manželky (stálé přítelkyně) ještě jiný vztah (milenku). Z jeho pohledu se to může zdát morální, protože nemá výčitky svědomí, neboť si říká, že manželka o milence neví a milence manželka nevadí, takže nikomu neubližuje a jemu to tak vyhovuje, protože u každé z nich naplňuje jiné své potřeby a má je koneckonců obě rád. Takže o nic nejde. Tedy pro něj je to morální.
Nemorální by to pro něj bylo až tehdy, kdyby se manželka o jeho záletech dozvěděla a trápila by se kvůli tomu. Z hlediska společnosti, která veřejně propaguje monogamii, to mravné není, protože očekávanou normou je věrnost.
A je to tedy etické? Jestli je to etické, záleží na dané konkrétní etické teorii. Například z pohledu hédonistické etiky (z velmi zjednodušeného pohledu), který hlásá, že nejvyšším dobrem je slast, je jeho jednání v souladu s touto teorií, protože pro něj je slastí mít dva vztahy. Z pohledu třeba Kanta by to v souladu s jeho etikou ale již nebylo.
Když to vezmu prostřednictvím srovnání, pak se etika má podobně k morálce a mravnosti jako čeština k subjektivnímu výběru jazykových prostředků a k pravidlům, pravopisu.
Proč studovat filozofii? Podívejte se na 4 tipy, jak ji využít v praxi
Závěrem
Jestliže tedy o něčem řekneme, že je to nemorální, je to neslučitelné s naším svědomím. Jestliže je to nemravné, je to nějakým způsobem v rozporu s tím, co uznává jako normu chování a jednání společnost, ve které se pohybujeme. Někdy se uvádí, že právo je minimum morálky, ale správně by se mělo spíše říkat mravnosti, protože jsou to obecně pravidla společnosti. Jestli je to etické, či spíše v souladu s etickou teorií rozhoduje znalec či přívrženec dané etické teorie. Takový je tedy rozdíl mezi etikou, morálkou a mravností.
