Přechodníky byly ve škole tvrdým oříškem snad pro každého. V běžné mluvě je sice moc nepoužíváme, občas se je však hodí umět. Třeba když z nich máte psát test, že.
V současné době sice příliš nepoužíváme přechodníky samotné, ale přídavná jména, které z nich vzešla, ano. Slova jako běžící či jdoucí tvoří běžnou součást slovní zásoby dnešních uživatelů českého jazyka. Skoro nás ani nenapadne, že tato slova mají s přechodníky něco společného.
Jak je ale vytvořit? Nejdříve si uvědomme jejich základní dělení – minulé a přítomné.
Přechodník minulý
Tvoření není příliš jednoduché, jelikož je třeba znát mnoho dalších jazykových aspektů. V tomto případě vždy vycházíme od příčestí činného. Pokud se neorientujete v lingvistických termínech, nevěste hlavu. Zjednodušeně řečeno, vytvořte od slovesa minulý čas ve 3. osobě čísla jednotného mužského rodu (on).
• Když kmen končí na samohlásku
Například ze slovesa „udělat“ nám tedy vznikne „udělal“. Od tohoto tvaru odtrněme koncové -l. Nyní máme „uděla“ (kmen minulý).
Přechodníky mají vždy připravené soubory koncovek. Pokud kmen minulý končí na samohlásku (uděla), přidáváme pro jednotné číslo -v (udělav), pro ženský a střední rod -vši (udělavši) a pro množné číslo -vše (udělavše).
• Když kmen končí na souhlásku
Může však nastat situace, kdy kmen minulý (část slova po odtržení -l) končí na souhlásku. Takovým případem je například sloveso „přinést“, kdy příčestí činné zní „přinesl“, a tak po odtržení koncového -l vzniká „přines“. V takovém případě připojujeme předchozí tvary bez „v“. Tedy ponecháváme stejný tvar pro mužský rod (přines), přidáváme -ši pro ženský a střední rod (přinesši) a -še pro množné číslo (přinesše).
Přechodník minulý tvoříme od sloves vidu dokonavého. Pokud tápete při tomto zadání, existuje jednoduchá pomůcka. Vid dokonavý poznáme tak, že jeho budoucí čas lze vyjádřit jedním slovem (přinesu, udělám). Zpravidla tato slova tvoříme pomocí předpon.
Přechodník přítomný
V tomto přechodníku se musíme nejdříve zorientovat ve tvarech 3. osoby čísla množného (oni). Jsou dvě možnosti. Buď dojde k zakončení na -í/-ejí (prosí/sázejí), nebo na -ou (nesou).
3. os. pl. končí na -í nebo -ejí
První případ se vyznačuje odtržením koncovek 3. osoby čísla množného a využitím koncovek -e pro mužský rod (sázeje), -íc pro ženský a střední rod (sázejíc) a -íce pro množné číslo (sázejíce).
3. os. pl. končí na -ou
Druhá varianta znamená zakončení na -a u mužského rodu (nesa), -ouc u rodu středního a ženského (nesouc) a -ouce u množného čísla (nesouce).
Přechodník přítomný je tvořen od sloves vidu nedokonavého – jejich budoucí čas vyjadřujeme dvěma slovy (budu nést, budu sázet).
Význam a užívání přechodníků
Tento popis je velmi zjednodušený. Existuje totiž ještě takzvaný přechodník budoucí, jenž je kombinací přítomného a minulého (v Babičce tvoří až pětinu všech přechodníků). Pro základní přehled však stačí výše uvedené rozdělení.
Přechodníky mají význam při vyjadřování současnosti dvou dějů. Přítomný říká, že oba děje se odehrávají současně. ƒƒ„Trpíc píše dopis“ (= osoba zároveň trpí i píše). Minulý zase představuje předčasnost jednoho děje před druhým. „Sebravše odvahu, začal studovat“ (= nejdříve sebral odvahu, pak studoval).
