Pokud jste si vybrali maturitu z dějepisu, předpokládá se, že se o historii zajímáte sami od sebe, či dokonce máte ambice studovat dějiny na VŠ. Pro některé je však dějepis pouze to menší zlo. Ať tak či tak, přinášíme vám pár tipů, jak se na ústní zkoušku z dějepisu dobře připravit.
1. Naučte se základní osnovu
Máte strach, že se o svaťáku nestihnete naučit všechny otázky dostatečně? Že vám na ty poslední už nezbude dost času, se klidně stát může. Ještě než se do zpracovávání jednotlivých okruhů naplno ponoříte, vytvořte si ke každému období osnovu, na kterou budete později nabalovat další informace. Díky tomu byste u každé otázky měli mít alespoň přibližnou představu, o čem mluvit. Zbytek z vás holt bude muset zkoušející vytáhnout.
2. Věřte knihám, ne Wikipedii
Víte, co je příjemnější než hledat střípky zmatených informací, které jste při výuce prospali, na internetu? Půjčit si přehlednou knihu, posadit se do křesla a přečíst si kapitoly z dějin, jež vám nejsou jasné. Nejen že díky tomu snáze pochopíte souvislosti mezi jednotlivými událostmi, ale poděkují vám i vaše záda a oči.
3. Jak na data?
Úhlavní nepřítel při studiu dějepisu? Data. Nemáte-li výjimečnou paměť na čísla, nejspíš s nimi bojujete také. Pokud víte, že je váš zkoušející na data vysazený, máte dvě možnosti. Buď si důležitá data vypsat a mechanicky se je našrotit, nebo si k nim vytvořit nějaké mnemotechnické pomůcky. Například bitva na Bílé hoře se odehrála, když už jste měli rok občanský průkaz a rok před mezinárodní plnoletostí (1620).
4. Zaměřte se na souvislosti
Jak si zapamatujete několik izolovaných událostí, ze kterých vás budou za týden zkoušet? Dost těžko. Chcete-li historii o trochu lépe pochopit, neučte se jen jednotlivé významné bitvy nebo dohody, ale i souvislosti mezi nimi.
Nepřeskakujte pasáže o tom, jaká nálada tehdy panovala mezi obyvatelstvem a jestli náhodou netrpěl král komplexy z dětství. Dějepis se pak bude zdát mnohem zábavnější, a tím pádem i zapamatovatelnější.
5. Zvýrazňujte s rozvahou
Barevné zvýrazňovače dělají před náročnou zkouškou společnost skoro každému studentovi. V případě dějepisu se vyplatí s nimi zacházet s rozvahou. Co si třeba jména zvýrazňovat zeleně, data růžově, názvy (dohod, smluv, epoch) oranžově a všeobecné informace, které si potřebujete zapamatovat, žlutě? Nebo jakkoli jinak. Princip jste ale jistě pochopili.
