Jak se naučit římské číslice: Mnemotechnické pomůcky a pravidla zápisu

Převod římských číslic na arabské může některým lidem dělat menší potíže. Římský systém zápisu čísel totiž funguje trochu jinak a naše společnost na něj není zvyklá. Přesto však jde o velmi užitečnou znalost. Zopakujme si, jak fungují římské číslice, jak napsat pomocí těchto číslic datum svého narození a hlavně jak si zapamatovat hodnoty jednotlivých znaků.

Kde se setkáme s římskými číslicemi: Hodiny, umění i odborné články

Proč vůbec dosud používáme římská čísla? Co je to za pořádky, muset umět rozklíčovat a přečíst hned dva typy psaných čísel? Nemusíte se bát, že byste v životě byli ztracení, pokud vám římské číslice dělají problém. Ale umět je není na škodu – a s trochou cviku to přestává být složité.

Donedávna bylo běžné zapisovat římskými číslicemi letopočty – například v závěrečných titulcích filmů nebo na pamětních deskách či náhrobcích. Podobně můžeme vidět římské číslice na hodinách nebo jako součást letteringových tetování. Důvod je pravděpodobně estetický: starobylý způsob zápisu čísel dnes představuje alternativu, která má něco do sebe.

Římskými číslicemi zapisujeme někdy pro parádu, jindy kvůli tradici

Někdy jsou však římské číslice (1 až 10 nejčastěji, ale někdy i vyšší) skvělým řešením, pokud je třeba použít vícero druhů číslování. Na odrážky či číslovaný seznam můžeme využít velká písmena, malá písmena nebo arabské či římské číslice. Píšeme-li organizovaný text, můžeme římskými čísly označit kapitoly a arabskými podkapitoly – nebo použít římské číslovky k očíslování stran nepatřících k hlavnímu textu.

Římské číslice mají konvenčně dané použití v periodické soustavě prvků, jménech vládců a papežů, astronomii a dokonce i v hudební nauce.

Sedm římských číslic: Přehled znaků a jejich významů

Ukažme si písmena v latinské abecedě, která zároveň slouží i jako římské číslice. Seznam sestává ze sedmi znaků, díky kterým můžeme vytvořit jakékoliv číslo do tisícovky a případně i čísla mírně nad tisíc.

I je první a nejmenší znak – znamená jednotku neboli jedničku.
V označuje počet 5.
X znamená 10.
L znamená 50.
C je označení pro počet 100.
D je 500.
M je nejvyšší římská číslice – 1000.

To, že nemají římské číslice nulu, tedy nebrání zápisu celých desítek, stovek a tisícovek. Brání to však matematickému zápisu ničeho či neexistence něčeho.

Návod, jak se naučit binární kód. Zvládněte jazyk jedniček a nul

Jakou mají římské číslice historii?

Římské číslice vznikly na území starověké Římské říše. Původ však mají údajně už u Etrusků, což byl neindoevropský národ žijící na území dnešního Toskánska, jehož kultura byla asimilována Římany.

Původ jednotlivých římských číslic vysvětlují badatelé různě. Následující výklad rozhodně není uznávaný všude:

I má napodobovat tvar jednoho prstu. I tehdy si lidé totiž pomáhali počítáním na prstech.
V má představovat všech pět prstů na ruce, protože se podobá prostoru mezi palcem a zbytkem prstů.
X je vlastně spojením dvou znaků V.
Pro padesátku měli Etruskové symbol podobný šipce směřující dolů. Ten se pak zploštil na obrácené T (⊥) a později na latinské písmeno L.
O znacích C a M se říká, že jde prostě o zkratky slov pro sto – centum – a pro tisíc – mile. Stovku ale Římané zapisovali jako >I< nebo ↃIC, z čehož se teprve potom stalo C, nejspíše pod vlivem slova centum.
Tisícovku ale Římané předtím zapisovali řeckým písmenem fí: Φ. Odmyslíme-li si jeho spojitou dolní polovinu, vypadá trochu jako zaoblené emko. Je tedy možné, že M pro tisíc vzniklo z tohoto znaku.
D znamená 500, což je polovina tisíce. Proto pravděpodobně vzniklo z pravé poloviny znaku fí.

Existuje teorie, jež zakládá vznik těchto číselných symbolů na systému čárek. Tak, jako dnes v hospodách servírky píší čárky za jednotky piva či jiných nápojů, měli tehdejší pastýři počítat ovce. Pátá ovce se do dřeva vyznačila véčkem místo čárky, desátá znakem X. Záznam šestnácti napočítaných ovcí by vypadal jako IIIIVIIIIXIIIIVI, což můžeme zkrátit na XVI.

Zásady pro římské číslice – jak se píší?

Rozdíl mezi římskými a arabskými číslicemi je v tom, že arabské jen přičítají hodnoty, zatímco římské mohou i odečítat. Pokud nižší číslice následuje po vyšší, přičítáme. Pokud nižší číslice předchází vyšší, odečteme nižší od vyšší. Odečítací pravidla vznikla, aby zápisy nebyly moc dlouhé– IV místo IIII, IM místo DCCCC.

Jak tedy například napsat dnešní datum římskými číslicemi? Pravidla říkají, že musíme začít od číslic s nejvyšší možnou hodnotou. Ale pozor na čtyřky a devítky! Číslo 900 je totiž 1000 – 100, 40 je 50 – 10. Tam, kde chybí počet začínající pro nás jedničkou, se uplatňuje přehozené pořadí. Proto je třeba 900 zapsat jako CM (sto do tisíce), 400 jako CD (sto do pěti set) a 49 jako IL (jedna do padesáti.

Římské číslice na 1000 se v dávných dobách používaly spolu s přídatnými čárkami, které umožňovaly násobit tisícovky. Dnes ale můžeme být rádi za miliony a miliardy, když nastane potřeba s nimi pracovat.

Dnešní datum v římských číslicích: Převod podle pravidel

Tento článek píši 25. 4. 2022. Číslo 25 se skládá ze dvaceti a pěti – nejvyšší možná římská číslice je X, tedy deset. Dvacet je dvakrát deset, a k tomu pět: první číslo bude XXV. Číslo měsíce je 4, což je o jedno nižší než pět. Proto se čtyřka dnes nezapisuje jako IIII ale jako IV, tedy „zbývá jedna do pěti”. Rok 2022 pak zapíšeme snadno jako 2000 + 20 + 2: MMXXII.

Vezměme si komplikovanější příklad – tedy nějaký, kde je hodně čtyřek a devítek. Držme se toho principu, že nejdříve přijdou znaky s nejvyšší hodnotou. Pokud jim jsme blízko jen o jedničku, desítku či stovku, v zápisu je použijeme tím způsobem, že ji od nich odečteme.

Číslo roku 1949 je třeba zapsat tak, abychom neignorovali přehození pořadí. Jako první v něm figuruje jedna celá tisícovka – tu mohu zapsat, napíši M. Jako další je devítka v řádu stovek. Kdyby za ní následovaly další dvě, do druhé tisícovky by chyběla jen jednička a napsali bychom IM. Protože to však není ten případ, pracujeme jen s devíti sty – do tisíce chybí stovka, píšeme CM. Zbytek je 49, kde chybí jen jednička do celé padesátky. Proto zbytek letopočtu bude IL. Výsledek přepisu je tedy MCMIL.

Máte-li naspěch, můžete si při převodu pomoci online nástrojem na adrese rimskecislice.cz.

Vybrali jsme 10 tipů, jak si zapamatovat učivo. Víte, co vám vyhovuje?

Jak si zapamatovat římské číslice: Pomůcky a říkanky

Ivan Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města. Tak zní jedna z nejznámějších pomůcek na zapamatování římských číslic. Zkratka této věty výčtem prvních písmen slov vám dá seznam číslic: IVXLCDM. Pokud víte, že hodnoty jsou odstupňovány způsobem 1, 5, 10, 50, 100, 500, 1000, věta o Ivanovi a Xenii pomůže zapamatovat si podle pořadí, která číslice má kterou hodnotu.

Jiná říkanka na římské číslice je tato: Ivan, Vašek, Xenie Lijí Cín Do Mumie. Výhodou oproti té první je to, že se dvě poloviny věty rýmují. Díky tomu nehrozí, že si spletete pořadí „lesní cestou” a „do města”.

I, V a X se většinou pamatují dobře. Kdo chce, může si upevnit zbývající římské číslice říkankou čtyřech slovech: Letí Cihla Do Malty nebo Lev Couvá Do Manéže. Ani jedna věta sice nemá příliš oduševnělý obsah, ale právě proto fungují jako dobré mnemotechnické pomůcky. V dnešní digitální době bude leckdo nakloněn také výrazu LCD Monitor, který rovněž zkracuje pořadí znaků L, C, D, M.

Alternativní způsob zapamatování římských číslic

Jitka Štrachová na webu Škola paměti nabízí jinou možnost. Pokud máte potíž zapamatovat si hodnoty římských číslic, vytvořte si k nim vlastní asociace. Takovou asociací pro číslo 500 může být například Božena Němcová vyobrazená na pětisetkorunové bankovce – nebo něco jiného, co vás jako první napadne.

Tento obraz Boženy Němcové pak musíme spojit s písmenem D. Představíme si například výměnu pětistovky za dolary (začínají na D) ve směnárně. Nebo si k písmenu D přiřadíme třeba Divou Báru – název díla od Němcové.