Jak probíhá pracovní pohovor? Víme, co očekávat od většiny personalistů

Většina pracovních pohovorů mívá přibližně stejnou strukturu. Výjimkou jsou výběrová řízení probíhající v takzvaných assessment centrech, která jsou svou náplní natolik specifická, že by byla sama o sobě námětem na další článek. Seznamte se s klasickým pracovním pohovorem tak, jak probíhá nejčastěji.

Při příchodu do firmy vás nejprve čeká přijetí na recepci, kde se ohlásíte svým jménem, sdělíte účel své návštěvy a jméno člověka (většinou personalisty), za nímž jdete. Snažte se být příjemní už na recepci. Může se stát, že se personalista zeptá i recepční, jak jste na ni působili. Zpravidla vás usadí do recepce a vyčkáte na příchod pověřeného pracovníka, který vás následně zavede do zasedací místnosti či jiného vhodného prostoru.

Přivítání

Zde už se může další průběh pohovoru začít trochu odlišovat. Někdy se setkáte jen s personalistou, někdy s personalistou a případným nadřízeným či nadřízenými, ale i s potenciálním kolegou. Vyčkejte na podání ruky a nabídnutí místa k sezení. Někdy tomuto úvodu předchází zdánlivě neformální otázka, jak se dnes máte, případně jakou jste měli cestu, zda jste společnost snadno nalezli a tak podobně. Tato otázka může sloužit k navození příjemné atmosféry, ale i ke zjištění toho, jak jste přišli naladěni a jaké dokážete vzbudit sympatie.

Představení společnosti

Následuje zpravidla představení všech zúčastněných a také představení firmy a pracovní pozice. Dozvíte se, čím konkrétně se firma zabývá a co obnáší pozice, o kterou se ucházíte. Někdy je představení společnosti záměrně opominuto, neboť informace o tom, čím se spolčenost zabývá a čím je významná, může být součástí dotazu právě na vás: „Co víte o naší společnosti?“

Poté, co je představena pracovní pozice, se dostáváte ke slovu vy. Nyní se máte představit. Měli byste o sobě říci, jaké máte pracovní zkušenosti a vzdělání a alespoň v kostce sdělit, proč se hlásíte právě na tuto pozici.

Občas se i na klasickém pracovním pohovoru můžete setkat s krátkými písemným testováním, které předchází samotnému pohovoru. Testovány mohou být inteligenční předpoklady, schopnost práce s čísly, verbální zdatnost či odborné znalosti. Ale takovéto testování není v příliš časté a obvykle jste na něj i upozornění dopředu.

Promyslete si, co o sobě řeknete

Zpravidla následuje celá řada otázek od personalisty či nadřízeného. Připravte si proto už předem odpovědi na tyto otázky: Co vás na pozici zaujalo? Proč chcete dělat tuhle práci? Proč máme vybrat právě vás? Jakou hodnotu nám přinášíte?

Není dobré o odpovědích přemýšlet až na pohovoru, promyslete je v klidu domova. Zároveň se však nedoporučuje, abyste se je učili nazpaměť, působí to strojeně. Spíše mějte v hlavě připravené záchytné body a klíčová slova.

Snažte se ve své sebeprezentaci představit sami sebe tak, že se na danou pozici hodíte. Můžete se dočkat i otázky, jaká je podle vašich představ náplň této pozice. Zaměstnavatel vás testuje, na kolik se o danou práci skutečně zajímáte a kolik toho o ní víte.

Nejčastěji kladené otázky

Jaký byl váš největší úspěch/neúspěch v posledním roce? Neodpovídejte, že jste žádný neúspěch nezažili. Jednak to určitě není pravda a jednak svůj neúspěch můžete představit i tak, že řeknete, jak jste se z něj poučili. I z nepříjemné zkušenosti můžete vytěžit mnohé pozitivní a právě to zaměstnavatele zajímá.

Jak odpovědět na 21 nejčastějších otázek při pracovním pohovoru

Jestliže vás zaměstnavatel požádá o tři slova, která vás nejlépe charakterizují, snažte se vybrat něco, čím jste opravdu výjimeční. Vlastnosti jako spolehlivost, pečlivou a flexibilita slyší personalista od každého druhého uchazeče, tím určitě nezaujmete. Podobně reagujte i na otázku po kladných a špatných vlastnostech.

Kde se pracovně vidíte za dva roky? Zaměstnavatel chce zřejmě slyšet, kam směřuje vaše profesní orientace, ale i to, zda jím nabízenou pozici neberete jen jako krátkou přestupní stanici.

Zaměstnavatel se pochopitelně zajímá i to, kdy můžete nastoupit a s tím se čím dál častěji pojí dotaz na to, jestli máte rozjednané i jiné pozice. A na ni navazující otázka bývá, podle čeho se rozhodnete, když si vás vybere více zaměstnavatelů? Datum nástupu sdělte podle pravdy. Když se vás zaměstnavatel zeptá na ostatní rozjednané pozice, zkoumá například, kolik času má na to, než vám sdělí, že se pro vás rozhodne, ale i to, co je pro vás v práci nejdůležitější. Odpovědět na tuto otázku můžete tak, že se rozhodnete podle pracovní náplně, možnosti rozvoje na dané pozici, flexibility pracovní dony, ale i podle platu či benefitů.

Výše platu

Pohovor bývá uzavírán otázkami na výši platu a také tím, že opět dostane prostor pro vyjádření. Zaměstnavatel se vás zeptá, jestli byste ještě chtěli něco vědět o dané pozici. Výše platu je ošemetná věc, není dobré si říct o příliš nízký plat, protože to značí, že se podceňujete, ale ani o příliš vysoký, který byste stejně nedostali. Zjistěte si předem, jaký je obvyklý plat v daném oboru.

Když dostane prostor na své dotazy, ptejte se takovým způsobem, aby z vašich dotazů byl patrný opravdový zájem. Například: „Jak velký je kolektiv, ve kterém budu pracovat?“ nebo „Jak probíhá zaučování?“

Souhrnem lze tedy na pohovoru očekávat představení nabízené pracovní pozice ze strany zaměstnavatele a představení sebe jako ideálního kandidáta. Některé osobní pohovory mohou být i vícekolové, nejdříve se setkáváte se personalistou a v dalším kole s přímým nadřízeným. Obměn je celá řada, ale struktura pohovorů bývá velmi podobná ve všech společnostech.