Chystáte se na maturitní zkoušku z českého jazyka a připravujete si přehled možných slohových útvarů? Jedním z nich je i vypravování a my vám v článku představíme, jaké platí pro vypravovaní zákonitosti a pravidla.
Vyprávění je základním slohovým útvarem, se kterým se setkáte nejen během středoškolského studia, ale pravděpodobně i u různých závěrečných zkoušek. Konkrétně u maturity z českého jazyka je jedním z dílčích úkolů sepsání závěrečné slohové práce. K tématu budete mít i zadaný styl textu – ten může být různý, od popisu, inzerátu až přes právě zmiňované vypravovaní. To má hned několik náležitostí, které byste měli vždy dodržovat.
Co je vypravování?
Vypravování je souvislý text, který popisuje časovou souslednost určitého děje, příběhu. Zkuste se vžít do role vypravěče, který někomu popisuje příběh. Cílem vypravování není vždy být stoprocentně objektivní, jelikož vyprávíte určitou událost ze svého vlastního pohledu. Můžete se snažit čtenáře pobavit, dodat mu jen určité informace nebo do děje zakomponujte i dramatickou zápletku.
Jak se píše slohová práce: Vypravování
Kompozice vypravování
Správné vypravování by mělo mít vždy určitou strukturu, dle které se celý text kompozičně staví. Podívejte se na následující body a pokuste se váš sloh psát dle tohoto systému.
Úvod – cílem úvodu je představit postavy, prostředí, místo a děj, ve kterém se momentálně nacházíme
Zápletka – někdy také nazvaná „kolize“ je tou částí děje, kdy dojde k určitému problému nebo konfliktu
Vyvrcholení – dochází na krizovou či zlomovou část děje, při které vrcholí zápletka a my si uvědomujeme, co se vlastně stalo
Zvrat – nečekaný zásah, který komplikuje děj a staví příběh do nového světla
Závěr – v této části dochází k rozuzlení celého příběhu a řešení dané situace
Jak napsat vypravování? 3 rady, s nimiž vždy uspějete
Forma vypravování
Pro vypravování vždy platí, že čím bohatší jazyk použijete, tím lépe. Na rozdíl od ostatních slohů (například popisu) se nemusíte držet strohých a holých vět, které dávají jasné instrukce. V případě vypravovaní naopak spíše používejte složitější souvětí a vhodná sousloví, která celý text oživí.
Jako v každém slohu, i zde dbejte na správnou a spisovnou češtinu. Pokud ovšem prostředí nebo daná postava vypravování bude příslušníkem jasně specifikované skupiny, která používá určitý slang, je možno slangová slova do textu opatrně přiřadit, příběhu tak dodáte na autentičnosti. Vždy se ovšem vyhýbejte gramatickým chybám, i kdyby byly do příběhu zasazeny naschvál, aby dodaly důraz danému charakteru.
V případě vyprávění si také dejte pozor na pravidla pro přímou a nepřímou řeč, jelikož zde pravděpodobně budete často citovat určité postavy z děje. Vyprávění můžete psát jak v ich-formě, tak z pohledu pozorovatele, záleží na tom, jakou úlohu si v ději zvolíte.
Jaký slohový útvar píšete vy nejradějí – dělá vám vyprávění potíže nebo je naopak vaším oblíbeným?
