Maturita: Jak napsat dobrý esej

Esej je jeden z nejobtížnějších slohových útvarů, který si žádá vyzrálost a rozhled autora i čtenáře. Pojednává o odborných tématech (politice, filozofii, kultuře) a pohybuje se na rozmezí několika žánrů.

Esej se zpravidla definuje jako žánr na rozmezí publicistiky, literatury a odborného stylu. Je tedy převážně na autorovi, kterým směrem se při psaní eseje spíše vydá. Největším specifikem eseje je významný prostor pro kreativitu a myšlení, který autorovi nabízí. Cítíte-li potřebu slovně se vyřádit, s chutí se vrhněte do neznáma jménem esej.

Vhodný výběr tématu eseje

Prvním předpokladem je bezesporu výběr tématu. Oblast, do které se rozhodnete ve svých úvahách zabřednout, musíte naprosto přesně znát se všemi zákoutími, které může přinášet.

Zároveň si náhodně nevybírejte téma losem, zvolte vaši srdeční záležitost. Pokud budete chovat určitý vztah k centru vašeho eseje, psaní vám půjde samo a zároveň vám nebude dělat problém zajistit si všechny protiargumenty a výklady.

V potaz berte i fakt, že esej nese jisté poselství, a to nejen vašim sousedům tady a teď, ale i pozdějším generacím. Neměl by tedy postrádat nadčasovost. To ale neznamená, že se má práce zvrhnout v prázdné frázování a slovíčkaření, téma lze přizpůsobit aktuálnímu stavu společnosti, je to často i vítáno.

Pátrat, pátrat a zase pátrat

Pokud jste si našli vhodné téma eseje, přichází část druhá, mnohem náročnější. Totiž vyhledat si veškeré možné informace o problematice, pestré a různorodé náhledy, protiargumenty a možný nesouhlas určitých skupin obyvatelstva.

Precizně si zmapujte terén vašeho sdělení čtenáři a neodbývejte žádný názor, a to ani v případě, že s ním naprosto nesouhlasíte. Naopak, pro prezentování svého nesouhlasu vám esej poskytne dostatek prostoru.

5 rad, jak napsat fejeton. S úsměvem a lehkostí o všednosti

Pište s chutí přinést něco nového

Na řadu přichází nejdůležitější část. Totiž psaní samotné. Uvědomte si, že esej není výlev pobouřeného občana, ani jednorázové sdělení vašeho nesouhlasu bez vyrovnaného prostoru pro všechny strany. Nejde ani o výčet problémů, či dokonce shrnutí hlavních zpráv médií, ke kterým cítíte potřebu vyjádřit se.

Při psaní eseje dbejte na:

1. Kohezi textu (soudržnost)

2. Odstavce (nová myšlenka, nový odstavec)

3. Úvahy a přemýšlení (nejde o vědecký pokus ani ověřování v praxi, spíše o vaše úvahy)

4. Bohatou slovní zásobu (neopakujte se, využívejte všeho, co český jazyk nabízí)

5. Pravopis a překlepy (pokud by existoval jediný útvar, do kterého nepatří hrubky a překlepy, pak by to byl právě esej)

V úvodu se čtenáři pokuste nastínit, co ho v následujících minutách, hodinách či dnech čtení čeká. Co esej řeší a co vás trápí? Co chcete objasnit a proč cítíte potřebu sdělit váš pohled na věc? Jaké je pozadí a vývoj událostí, ke kterým se vyjadřujete? To by se měl čtenář dozvědět včas, aby mohl případně zařadit zpátečku.

Nebojte se používat řečnické otázky, klást dotazy čtenáři a využívat krás jazyka českého. Zapomeňte na klišé a omílané fráze, ty v eseji nemají dostávat prostor. Buďte tvořiví a používejte střídmou nadsázku a ironii.

Jádro eseje už zachází do konkrétních detailů a nazírá na problém ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. Dejte prostor pro vysvětlení opačného názoru, podobného, ale i toho, podle vás, absurdního. Čtenář má právo se sám rozhodnout, za koho bude dále kormidlovat.

7+5 tipů, jak psát úvahu. Neplácejte jednu myšlenku přes druhou

Buďte odvážní, ale ne agresivní

Nesmyslná tvrzení a podivné výroky napadejte se vztyčenou hlavou, ne buransky a agresivně. Všechnu kritiku musíte podložit jasnými fakty a okolnostmi. Uvádějte příklady a opět se nebojte žertovné nadsázky. Pokuste se vysvětlit, proč to či ono nazírání na téma je mylné, co přináší váš pohled a v jakých souvislostech.

Nebojte se být konkrétní a viníky jmenujte přímočaře, či jim přiřaďte symbol. Vždy ale pamatujte na základní pravidlo, esej je písemný útvar na úrovni, taktéž by mělo vypadat vaše kritizování.

V samotném závěru se čtenář dočká rozuzlení. Laicky řečeno, kam vaše esej vlastně vede? Jaké je podle vás řešení? Proč je přínosné? Jaké můžeme podniknout kroky pro zlepšení situace? Můžete svá tvrzení i zobecnit. Ale platí, že čtenář musí vycítit, že váš esej nebyl rozbor problematiky či hysterický výkřik do tmy, ale přínos a dobré využití času.

Jazykové prostředky eseje

V jazykových prostředcích zacházejte do krajností. Vytvářejte paralely, čerstvé metafory a metonymie, využívejte symboliku i nadsázku a ironii. Nebojte se citovat české i zahraniční mozky a velké osobnosti dějin. Eseji to dodá na vážnosti i jisté odbornosti.

S citáty to ale nepřehánějte, přeci jen nejde o představování vašeho idolu. Když sami vycítíte, že váš esej jazykovými prostředky přetéká, uberte plyn a buďte přirození a uvěřitelní. Nikdo nechce číst přemoudřelá, rádoby vtipná přirovnání neúnosných rozměrů.

Jak napsat komentář jako slohový útvar: když má osobní názor velký význam

Entuziasmus se cení

Z každého textu, ať už jde o prostý popis či vyspělý esej, lze vyčíst autorův entuziasmus a zapálení. Užívejte si psaní, uvažujte s pocitem vnitřního přesvědčení a rozhodně se nesnažte násilnou formou přinutit k dokončení textu teď a tady. Esej vyžaduje čas a notnou dávku přemýšlení.

Když vycítíte, že vaše mozková kapacita pro dnešní den hlásí přesycení, vypněte a na esej přestaňte myslet. Uvidíte, že až si sednete příště k počítači, budete přesně vědět, co napsat.

Možná v průběhu psaní zjistíte, že jste v zápalu nadšení pozměnili téma. Nejde o nic výjimečného. Prostě přepište začátek a pokračujte ve svých myšlenkách. V tom je krása eseje.

Tip na závěr:

Čtěte eseje a úvahy od velkých esejistů. Inspirovat se můžete například u Václava Havla. Jeho esej Moc bezmocných byla, je a bude aktuální.