Druhy vedlejších vět a jejich poměry: Teorie s cvičným úkolem

Klasifikace vedlejších vět a poměrů mezi nimi patří na hodinách češtiny k látce mnohdy nenáviděné. Vztah ke všemu se však dá trochu zklidnit lepším porozuměním. Trápí-li vás nejistota tím, jak určovat vztahy mezi větami, možná pomůže prostudovat si článek. Představíme vám nejen výčet jednotlivých typů, ale i metodu určování a malý úkol, který si můžete zkusit sami vyřešit.

Jak poznat souvětí?

Jak určit vedlejší věty? Gramatika třídí věty nejen podle typů, ale také podle vztahů. V první řadě je třeba vědět, které části souvětí jsou vedlejší věty. Jak je poznat? Vezměme si například následující souvětí:

„O plukovníku Arthuru Hornsbym Moorovi toho už o mnoho víc Encyklopedie neříkala, snad jen to, že se vynořil jako poradce o pár let později, když v Německu došlo k nějakým nanoteroristickým útokům, později odešel na odpočinek a stal se bezpečnostním poradcem.”

(N. Stephenson: Diamantový věk, přel. R. Podaný)

Než si rozdělíme vedlejší věty a hlavní věty, ujistěme se, že jde vůbec o souvětí – a jak poznat souvětí? Zdaleka nejde jen o celky rozdělené čárkami. Každá z dílčích vět musí mít vlastní sdělení, v naprosté většině případů vyjádřené podmětem a hlavně přísudkem, tedy slovesným celkem.

Obvyklá metoda počítání vět je spočítat přísudky (vyznačeny tučně). Podměty jsou někdy vynechány (elipsa) nebo nahrazeny zájmeny, když se autorovi nechce je opakovat. Někdy podmět ani není jasně dán, například u sdělení jako „prší” nebo „sněží”. Dejte si ale pozor – pokud je sloveso v infinitivu, nejspíš nepůjde o vedlejší větu. Infinitiv vedlejší větu zastupuje, ale slouží spíše jako podmětové slovo.

Jaké používá vztah hlavních a vedlejších vět spojky?

Mezi hlavními a vedlejšími větami se vyskytují takzvané spojky podřadící. Spolehlivější je brát význam vět jako takový, ale i tyto spojky mohou pomoci najít vedlejší věty. Spojka že je typickým příkladem, dále také spojka zda a jiné spojky související s nepřímou řečí.

O vedlejší větě se spojkou aby se dále dočtete, že ne vždy jde o podřadící konstrukci. Většinou je to však typická spojka, podle které částečně vytušíte větu hlavní ve spojení s vedlejší. Dále sem patří spojky vyjadřující důvod protože, poněvadž, jelikož, spojky vyjadřující čas než, když, zatímco, sotva či spojky přípustkové byť, i když, přestože, třebaže, ač.

Jak rozeznat věty vedlejší a věty hlavní

Příkladové souvětí obsahuje pět propojených sdělení. Které jsou věty hlavní a vedlejší?

Encyklopedie už o mnoho víc neříkala o plukovníku Moorovi.
Encyklopedie říkala, že se plukovník o pár let později vynořil jako poradce.
Plukovník se podle encyklopedie vynořil jako poradce tehdy, kdy v Německu došlo k nanoteroristickým útokům.
V encyklopedii také stojí, že plukovník později odešel na odpočinek.
Nakonec nám encyklopedie sděluje, že když plukovník odešel na odpočinek, stal se bezpečnostním poradcem.

Chceme-li tato souvětí vypsat zvlášť, jako jsme to právě provedli, a zachovat jejich smysl, musíme se vždy odkázat na to, že dané informace o plukovníku Moorovi jsou obsahem oné encyklopedie. Jde totiž o souvětí podřadné – tedy takové, kde jsou hlavní větě přiřazeny věty vedlejší. Kdyby všechna sdělení byla nezávislá, pouze spojená, byla by řeč o souvětí souřadném.

Co je didaktický test z českého jazyka? Seznamte se s povinnou částí maturitní zkoušky

Zkuste si cvičení na vedlejší věty: Ukázka souvětí z knihy

„O plukovníku Arthuru Hornsbym Moorovi toho už o mnoho víc Encyklopedie neříkala” je hlavní věta, protože všechny ostatní věty jsou na ní významově závislé. Tato věta určuje, že je řeč o obsahu encyklopedie, konkrétněji té části encyklopedie, která popisuje život plukovníka Moorea. Že byl poradcem a bezpečnostním poradcem, neříká přímo vypravěč – vypravěč říká, že toto všechno stojí v encyklopedii.

Na základě závislosti významů můžeme označit větu číslo 1 za větu hlavní a ostatní čtyři věty za věty vedlejší. Rozbor tohoto souvětí si zkuste dokončit sami podle našeho výkladu typů a poměrů vedlejších vět. Napovíme vám, jak to jen půjde, a na konci článku najdete odpověď.

Cvičení: Dokončete rozbor souvětí!

Čtyři uvedené vedlejší věty jsou nejen podřazeny hlavní větě, ale také mají jisté relace mezi sebou, které opět můžeme poznat podle jejich informační náplně. Interpretujte a napište sdělení tří celků složených z vět vedlejších, které v souvětí existují.
Určete vztahy mezi větami v těchto dvou celcích.
Na kolik úrovní je celé souvětí informačně rozvrstveno?
Určete druhy všech vedlejších vět.

Nikdo netvrdí, že se vaše testy z mluvnice budou ptát zrovna tímto způsobem. Představujeme spíše vlastní intuitivní metodu, jak pochopit problematiku a jak nahlížet na určování vedlejších vět. Příklady k vlastnímu trénování si pak můžete hravě najít sami v jakékoliv knížce. Nyní následuje výklad, který můžete použít ke splnění otázek.

Speciální typy vedlejších vět

V některých případech vedlejší věta není tak úplně vedlejší, přestože tak může vypadat. Jde o případy, kdy věta má vlastní přísudek a může být oddělená spojkou a čárkou, ale význam má navazující a souřadný s významem věty hlavní. Tomu se říká nepravá věta vedlejší:

Ulicí jel cyklista, co vrazil do zaparkovaného auta.
(Wikipedie: Vedlejší věta)

Druhou větu příkladu výše uvedeného můžeme formálně klasifikovat jako přívlastkovou. V tomto případě však volba spojky „co” mohla nastat nedbalostí autora věty nebo nějakým speciálním záměrem. Význam souvětí je ten samý jako ulicí jel cyklista a vrazil do zaparkovaného auta, tedy souřadně řazené alternativy.

Druhá taková zajímavá konstrukce je polovětná vazba. Vypadá to trochu jako vedlejší věta bez slovesa, která zároveň funguje jako pouhý větný člen. Sloveso zastoupeno bývá, ale například v netradiční podobě přechodníku:

Sleduje finálový fotbalový zápas, rudnul dědeček vzteky.
(Pravopisně.cz)

Jak vypadá přítomný a minulý přechodník? Máme návod, jak je utvořit

Významové poměry vedlejších vět a jejich spojky

Vedlejší věty mohou být spojeny podřadně. V takovém případě je jedna vedlejší věta závislá na druhé. Používají se stejné spojky, jaké najdeme u závislosti věty vedlejší na větě hlavní.

Máme-li vedlejší věty souřadně spojené, což znamená, že ani jedna z nich není významově závislá na té druhé, můžeme hovořit o následujících šesti poměrech, které se dají aplikovat i na souřadné hlavní věty.

Jak psát čárky ve větách se spojkou a? Přinášíme jednoduchý přehled

1. Vedlejší věty v poměru slučovacím

Narazíte-li na dvě vedlejší věty a spojku a, i, ani, nebo, také, rovněž nebo též, nejspíše půjde o slučovací poměr. Z hlediska logiky můžeme říct, že jde o konjunkci. Významově si to můžeme přebrat jako podání jedné informace a prosté přidání druhé. Například:

Nebudu se nikoho ptát, jestli můžu odejít nebo kde tu je automat na kafe.

2. Vedlejší věty v poměru odporovacím

Na rozdíl od předchozího příkladu mají vedlejší věty odporovací vztah tehdy, kdy ta druhá vrhá na situaci jiný, většinou protichůdný pohled než věta první. Spojky, které tento význam vyjadřují, jsou ale, avšak, však, jenže, jenomže, nýbrž, naopak.

Ema mi řekla, že na to sice má dost peněz, jenže u nás to není zrovna legální.

3. Vedlejší věty v poměru vylučovacím

V tomto případě jsou věty uvedeny jako logický vztah disjunkce. Jde o dvě možnosti, z nichž může v danou chvíli opravdu platit jen jedna. Takový vztah indikují spojky nebo, anebo, či, buď – buď, buď – nebo. Nebo patří i k poměru slučovacím, kde se však píše bez
čárky. U poměru vylučovacího je nutné věty oddělit čárkou.

Dostala jsem na vybranou, že buď půjdu nasbírat dřevo, nebo pomůžu nařezat buřty.

PŘEHLEDNĚ: Kde se píší čárky? Podívejte se na základní pravidla

4. Vedlejší věty v poměru stupňovacím

V tomto případě intenzita a závažnost sdělení s další větou roste – nejčastěji se spojkami i, dokonce, ba, ale i, také, a, nejen:

Momentálně se mi moje vlasy nelíbí, protože mi barva nejen odrostla, ale dokonce se ošklivě vymyla.

5. Vedlejší věty v poměru příčinném

V příčinném poměru první věta konstatuje nějakou skutečnost a druhá vysvětluje důvod první věty. Typickými spojkami jsou slova neboť, vždyť, totiž, však také. Neboť může fungovat i jako synonymum slova protože, které známe z podřadných vztahů mezi větami – záleží na významu.

Ota mi naznačil, že to dneska zaplatí, však také ostatně dostal přidáno, a vytasil peněženku.

Všimněte si vedlejší věty vložené do vět hlavních. I to častým jevem, který je třeba umět rozpoznat. Mezi VH1 a VH2 je poměr slučovací, na VH1 však jsou závislé dvě vedlejší věty, které spojuje poměr příčinný.

6. Vedlejší věty v poměru důsledkovém

Důsledkový poměr můžeme tak trochu chápat jako opak příčinného – příčinou je zde první věta a význam druhé věty z ní vyplývá. Poznáme ho většinou dle spojek proto, a proto, tedy, tudíž, a tak.

Rozhodla jsem se, že nepůjdu do školy, a tudíž také že zhlédnu maraton nové řady oblíbeného seriálu.

Základních druhy vět vedlejších

Nyní máte dost informací ke splnění otázek 2 a 3, tedy určení vztahů mezi větami. Ale jaké má věta vedlejší druhy? Na to si odpovíme v této sekci.

1. Věta vedlejší podmětná

Vedlejší věty podmětné nahrazují podmět hlavní věty, tudíž už v samotné větě hlavní nebývá subjektová jmenná fráze. Větou podmětnou se dá odpovědět na tázací zájmeno kdo? / co?.

Kdo je bez viny, ať první hodí kamenem. (Kdo ať první hodí kamenem?)

2. Věta vedlejší předmětná

Větu vedlejší podmětnou a předmětnou dělí postavení ve větě – podmět je hlavní entitou či množinou, ke které se pojí sloveso. Většinou je podmět vykonavatelem činnosti, kterou označuje sloveso, a předmět je trpitelem. V případě trpného rodu se však sémantické role mění.

Hlavním prostředkem určení je proto pád: na podmět se ptáme kdo/co?, na předmět se ptáme koho/co? nebo komu/čemu?. V případě předmětné vedlejší věty „koho/co” nebo „komu/čemu” nestačí – můžeme se ptát všemi pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu. Předmětem tu totiž může být celé sdělení zanořené pod nadřazenou větu jakožto nepřímá řeč:

Babička chtěla vědět, kdo odnesl z parapetu chladnoucí koláč. (Co chtěla babička vědět?)

3. Věta vedlejší přísudková

Vedlejší věty přísudkové jsou takové, které poskytují doplňující informace o podmětu. Je to jmenná část přísudku jmenného se sponou – tedy takového, který sestává ze slovesa být nebo stát se [jakým]. Proto se na ni ptáme jaký?.

Klubko musí být takové, aby vystačilo na dvě stejné šály.

4. Věta vedlejší přívlastková

Vedlejší věta přívlastková se váže buď k podmětu nebo k předmětu v hlavní větě. Toto podstatné jméno na rozdíl od podmětné či předmětné nemá nahradit ale doplnit o novou informaci. Často se vkládá dovnitř do věty hlavní:

Ten muž, kterého jsem potkala na koncertě, je dnes mým snoubencem.

Jak používat přístavky a vsuvky? Příklady a správná interpunkce

5. Věta vedlejší doplňková

Věta doplňková označuje situaci nebo děj, v němž se nachází objekt nebo subjekt hlavní věty.

Viděla jsem ji, jak prosí Ondřeje o odpuštění, a zmocnila se mě lítost.

6. Věta vedlejší příslovečná

Těchto vět je několik druhů a společné mají to, že udávají různé možné okolnosti, za kterých se děj dané hlavní věty odehrává.

Podtypy vedlejší věty příslovečné

Co se týče příslovečné vedlejší věty, druh se větví na osm různých podrobnějších určení, která po vás ve škole jistě budou chtít. Pro přesnější klasifikaci jsou vedlejší věty rozděleny následovně. Můžete se dovtípit, že toto dělení je velice podobné tomu, které používáme u příslovečných určení.

Vybrali jsme 5 tipů, jak zatočit se stresem. Nezapomínejte na odpočinek

1. Vedlejší věty časové

Nejsnáze určitelné jsou příslovečné vedlejší věty místní a časové. Ty časové poznáme tak, že vyjadřují, kdy se daná věc děje, nebo jak dlouho se odehrává, zkrátka umísťuje děj do časového kontextu.

2. Vedlejší věty místní

Věta místní umísťuje děj do prostorového kontextu a odpovídá na otázku kde, odkud nebo kam.

3. Vedlejší věty způsobové

Věta způsobová ma za úkol informovat, jak a jakým způsobem byla popisovaná činnost vykonávána.

4. Vedlejší věty měrové

Tento typ příslovečných vět se může zdát významově podobný předchozímu. Neptáme se však jen na to, jak se daná věc odehrává. Důležitá je také míra – jak intenzivně popisovaný děj proběhl.

Například:

To koleno mě bolelo tak, až jsem se rozbrečel.
(iČeština.cz)

5. Vedlejší věty příčinné

Příčinná věta vysvětluje, proč a z jakého důvodu se odehrává děj popsaný hlavní větou.

6. Vedlejší věty účelové

Otázku proč můžeme použít i v případě věty účelové. Významem se to ale liší. Účelová věta totiž objasňuje, za jakým účelem činitel činnost vykonává. Díváme se tedy ne do minulosti ale do budoucna.

7. Vedlejší věty podmínkové

Na podmínkovou větu se můžeme zeptat za jaké podmínky – nebo co je třeba, aby se činnost popsaná hlavní větou odehrála. Podmínková věta obvykle začíná slovem pokud, jestliže, pakliže nebo slovesem s příponou -li.

8. Vedlejší věty přípustkové

Přípustková věta je tak trochu něco jako odporovací ekvivalent věty podmínkové. Činnost se odehraje, byť ji děj popsaný ve vedlejší větě měl možnost znemožnit:

Přestože se velice snažili, nepodařilo se jim to.
(iČeština.cz)

20 příkladů psaní spřežek. Která slova se píší s mezerou, nebo bez?

Řešení úkolů

1. Interpretujte a napište sdělení tří celků složených z vět vedlejších, které v souvětí existují.

Plukovník Moore se vynořil jako poradce, když v Německu došlo k nějakým nanoteroristickým útokům.
PM později odešel na odpočinek a stal se bezpečnostním poradcem.
PM se vynořil jako poradce a později odešel na odpočinek a stal se bezpečnostním poradcem.

2. Určete vztahy mezi větami v těchto celcích.

Vedlejší věty v prvním celku (I.) jsou spojeny podřadně – když v Německu došlo k nějakým nanoteroristickým útokům je věta závislá na větě Plukovník Moore se vynořil jako poradce.

Vedlejší věty ve druhém celku (II.) jsou spojeny souřadně, a to v poměru slučovacím.

Tři vedlejší věty – kromě když v Německu… – mají navzájem také poměr slučovací.

3. Na kolik úrovní je celé souvětí informačně rozvrstveno?

Souvětí sestává ze tří úrovní.

Na nejvyšší úrovni je hlavní věta O plukovníku Arthuru Hornsbym Moorovi toho už o mnoho víc Encyklopedie neříkala. Na ní závisí všechny vedlejší věty, tím nám vznikají dvě úrovně.

Jak již ale bylo řečeno v řešení minulé otázky, máme tady i větu vedlejší závislou na jiné větě vedlejší, proto celkem tři úrovně.

4. Určete druhy všech vedlejších vět.

že se vynořil jako poradce o pár let později = VĚTA PŘEDMĚTNÁ
když v Německu došlo k nějakým nanoteroristickým útokům = VĚTA PŘÍSLOVEČNÁ ČASOVÁ
později odešel na odpočinek = VĚTA PŘEDMĚTNÁ
stal se bezpečnostním poradcem = VĚTA PŘEDMĚTNÁ

Máme tu tři věty předmětné. Podle definice vět jsou to všechno vedlejší věty samy o sobě. Nebudeme se však divit nikomu, komu tato sekvence vedlejších vět připomíná několikanásobný předmět:

Co o plukovníkovi tvrdí encyklopedie? Encyklopedie tvrdí [skutečnost č. 1], [skutečnost č. 2] a [skutečnost č. 3].

V gramatice často narazíte na to, že všechno souvisí se vším. Proto při studiu nezapomínejte střídat probírání různých látek a přemýšlení o jejich vzájemných vztazích.

Zdroje:

Umíme česky, Pravopisně, Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR, iČeština, Wikipedia