S novotvary neboli neologismy se setkáváme dennodenně. Určitě jste si všimli například výrazů, které se zažily po vypuknutí koronavirové pandemie. Co s takovými slovy dělat – mají stejnou váhu jako výrazy starší? Jak je používat v písemném projevu a můžeme si vymýšlet vlastní neologismy? A které neologismy jsou spíše k pobavení?
Životní cyklus slovní zásoby: Neologismy, archaismy a historismy
V prvé řadě je třeba vědět, že neologismy vznikají neustále, stejně jako se vytrácejí stará slova. Jazyk se totiž neustále vyvíjí podle toho, jak se právě vyvíjí společnost. Neologismy, ať už domácí, nebo vzniklé z cizích slov, je třeba zavádět, když se objevuje potřeba pojmenovat něco nového. Jedná se jak o změny ve společenské struktuře, tak i o nové vědecké vynálezy a objevy.
Neologismus o svůj status postupně přichází, jak si lidé přestávají jeho novosti všímat, a stává se běžným zažitým slovem či výrazem. Ze slovní zásoby jazyka se zároveň některé výrazy vytrácejí, pokud skutečnost jimi označovaná už není běžná nebo vznikl příhodnější název. Rozlišujeme tak archaismy a historismy. Archaismus je zastaralý název něčeho, čemu dnes říkáme jinak. Označení věci, entity nebo instituce, kterou už známe jen z historie a jinde na ni nenarazíme, se nazývá historismus.
Neologismy a cizí přejímky: Hrozí češtině zánik?
Mezi neologismy v češtině můžeme řadit i slova přejatá a adaptovaná z jiného jazyka, v dnešní době hlavně angličtiny. Toto se setkává s nevolí konzervativnějších občanů, kteří by raději slyšeli výrazy jen z naší krásné češtiny.
Pokud jste zvyklí vkládat při běžné řeči do svého projevu slůvka z angličtiny, může to být tím, že daný anglický výraz pro vás lépe vystihuje význam, který chcete předat. Je to běžný jev, který mezi současnými teenagery pozorujeme velmi často. Je to jednak návyk lidí odmalička bilingvních, jednak se projevuje i ve společnosti, která ovládá ve velké míře druhý jazyk. I toto může být cesta vedoucí ke vzniku neologismů v češtině.
Jazyky se navzájem ovlivňovaly vždy. V některých případech to bohužel vedlo k zániku jednotlivých jazyků – i dnes toto vymírání můžeme pozorovat, jak se mluvčí odklánějí od tradice a používají jen jazyk většiny ve svých zemích. Nutno ale dodat, že s tak žalostnou situací české přijímání anglicismů nemá co dělat. Čeština je národní jazyk suverénního státu, kde jím hrdě mluví miliony lidí. Je to jazyk oficiální se standardní neboli spisovnou formou, jejíž podobu má na starost Ústav pro jazyk český AV ČR. Panika není na místě.
Obecné dělení na domácí a přejaté neologismy
Neologismy se dají roztřídit různě. Jednak jde o rozdělení na domácí a přejaté novotvary. Domácí se netěší samy za sebe takovému odporu konzervativnějších mluvčích jako přejímky. Jsou však mezi nimi i slova, které se většinou používají jen z recese a některým nechávají na jazyku pachuť. Nic proti nim jako takovým – kreativita je dobrá věc a tato slova mohou být tak špatná, až jsou dobrá. Doporučujeme instagram Slova z pekla, který se právě takovými výrazy zaobírá.
K přejímkám z cizích jazyků patří jednak slova citátová, která si zachovávají svou grafickou a z větší části i zvukovou podobu. Další typ jsou zdomácnělé přejímky, které už jako cizí slova nevnímáme a píšeme je s počeštěným pravopisem – slovo spaghetti nejen vyslovuji “špagety”, ale také je píši špagety. Špagety u nás už dávno nejsou neologismem, ale kdysi byly. Zatřetí zde máme kategorii kalků, což jsou výrazy (téměř) doslovně přizpůsobené. Anglické skyscraper u nás existuje v doslovné podobě mrakodrap.
Vznik neologismů a příklady běžných i podivných novotvarů
Neologismy domácí mohou vznikat těmito způsoby:
1. DERIVACE:
O derivaci mluvíme, když z jednoho slova uděláme druhé tak, že k jeho kořeni přidáme novou příponu, předponu či obojí. Derivací například vzniklo velmi populární slovesa vy-googl-it a o-lajk-ovat nebo hovorové srdc-ov-ka. Z těch bizarnějších jsou to například slovesa svatbovat, plesovat, používaná na sociálních médiích. Samozřejmě se sem řadí také výrazy z mateřských webů, jako je salámista, tvořilka nebo bydlenka.
2. SKLÁDÁNÍ:
Zde se jedná o spojení více slov nebo jejich prolnutí. Někde se rozlišuje mezi spojování více kořenů a spojování takzvaných pre-/a-fixoidů. Ve společnosti se uchytil třeba ekotendr coby ekologické výběrové řízení, antibabiš jakožto hnutí proti A. Babišovi nebo rychlostudent. Mezi ty zábavnější patří třeba kundolap, pěškobus, kuřízek nebo uchošťoury.
3. ABREVIACE:
Neboli česky zkrácení. Ze zkratek se stávají slova. První, co přijde na mysl, je wifina, simka, ajťák. V širším smyslu sem mohou spadat i deriváty zkracující slova: hrany (= hranolky), Itoška (=Itálie), odpolko nebo strávy (stravenky).
Klasifikace neologismů je samozřejmě mnohem rozsáhlejší a složitější.
Jak používat neologismy? Není to těžké
Otázka vhodnosti použití neologismů je docela intuitivní záležitost. Novotvary, které už jsme někde slyšeli, nebo které jsou jednoznačně srozumitelné, používáme všichni. Sami je někdy vytváříme. Něco trochu jiného je, když neologismy zakomponujeme do slohové práce nebo eseje. I to je však normální a přijatelné.
Jediné, na čem záleží, je, aby se daný neologismus stylisticky hodil do kontextu a aby byl srozumitelný. Pokud například máte na střední škole vytvořit slohovku, která zapadá do žánru science-fiction, je na místě přijít s vlastními neologismy, které se používají ve vašem fiktivním světě. Jejich význam by měl pak jasně vyplývat či být nějak vysvětlen. Slohová práce ve stylu žurnalistickém může obsahovat již existující neologismy, které jsou společnosti známy.
Neologismy se mohou vyskytovat i ve vysokoškolských textech, jako jsou eseje a seminární práce. Tam je výrazně omezena vhodnost tvorby vlastních novotvarů a rozhodně se vyhněte i hovorově znějícím neologismům. Jako rodilý mluvčí jistě poznáte, že se hodí ekotendr, uchošťour však určitě ne.
Obecně záleží na konkrétním užití. Neologismy často používáme přirozeně, aniž bychom se nad jejich novotou pozastavili, pokud víme, že jim čtenář či příjemce porozumí.
Pandemické neologismy 2020. Slyšeli jste o nich?
Letošní rok je na přírůstky ve slovní zásobě bohatý z důvodu závažné a nezvyklé situace, která všem ovlivnila život. Trefná nová slova se používají například na sociálních médiích, ale také se dostávají i do novin a stávají se běžnými pojmy. Často jde například o složeniny, například koronakrize, antirouškaři, koronténa. Mezinárodně užívané je slovo covidiot neboli někdo, kdo se v pandemii chová hloupě či nezodpovědně. Neologismem je samozřejmě i název Covid-19.
Ohodnoťte tento článek:
