Znáš ten pocit? Máš napsat diplomku, bakalářku nebo “jen” jednu z mnoha seminárek. Už máš načtenou spoustu zdrojů, nasbíraná data, ale už hodinu sedíš a zíráš na blikající kurzor v žalostně prázdném dokumentu. Pak se rozhodneš několikrát přepisovaný úvodní odstavec smazat a čekáš na další nápad. Jak se mu dá pomoci, aby přišel?
Budeš se divit, ale ideální je vypnout na chvíli počítač a jít třeba skládat puzzle. Tvůj mozek to pro nápad potřebuje.
Pauza na puzzle
Nápadu samozřejmě předchází vydatná příprava – shromažďování informací, vyhledávání a nasávání souvislostí. Jestli tohle už máš za sebou a teď si nevíš rady s tím, jak to všechno zpracovat do reprezentativního výstupu, pak věz, že teorie tvořivosti říká něco, co tě potěší: Potřebuješ pauzu! Aby z nashromážděných poznatků v tvém mozku něco nového vzniklo, musí po zevrubné přípravě následovat přestávka. V teorii tvůrčího procesu se této fázi říká inkubace nápadu. Mozek si potřebuje informace přebrat, propojit, uspořádat i promazat. Jen pak může přijít s novým nápadem.
Proč zrovna puzzle?
Ale pozor, nemůžeš si dát ledajakou pauzu. Jestli si myslíš, že ti pomůže překliknout na sociální sítě a bezmyšlenkovitě scrollovat, jsi na omylu.To bude jen další promarněný čas. To, že si musíš dát pauzu od nasávání informací, ještě neznamená, že můžeš vypnout mozek úplně. Naopak! Potřebuješ ho zaměstnat, ale jiným způsobem. Činnost, jako je skládání puzzle, má pro mozek blahodárný účinek. Je zdánlivě jednoduchá, ale ve skutečnosti se při ní v mozku dějí zázraky. Zapojují se obě hemisféry, trénuje se paměť i představivost. Skládání puzzle vyžaduje trpělivost a naprosté soustředění, a to je přesně stav, který slouží jako inkubátor pro nápady.
Když ho složím, budu z něj mít dekoraci. A taky radost!
Při skládání puzzle si mozek nejdřív musí představit celek a z toho usoudit, jak asi navazující dílek vypadá, pak ho při hledání rozpoznat a nakonec správně otočit. Při každém zapadnutí dílku do správného místa mozek vyplavuje hormony štěstí. A pak znovu a znovu. Jako odměna přichází radost z hotového díla! Právě pozitivní emoce působí jako katalyzátor pro příchod nápadu. Není potřebný žádný emoční šok, stačí ten příjemně hřejivý pocit, kterému při dokončení puzzle snad nikdo nedokáže odolat. Hotové puzzle si navíc můžeš zarámovat jako obraz, a když si ho pověsíš v pokoji, radost se zdvojnásobí.
