Máte pocit, že se vlastně vůbec neumíte učit, i když školou jakž takž proplouváte? Dobrá zpráva: učíme se prakticky non-stop. Špatná zpráva: pokud si chcete něco opravdu cíleně zapamatovat, musíte se snažit trochu víc. Ukážeme vám, jak na to.
1. Motivace je k nezaplacení
Učení se pro nás stává atraktivní, pokud si s ním spojujeme osobní cíle, prospěch a potřeby. Chceme například cítit jistotu, že díky studiu najdeme práci, nebo vědět, že nás díky němu okolí uznává.
Nejvýznamnější je u učení pozitivní motivace. Tedy když nás k dobrému výkonu žene chuť poznávat či touha po odpovědích. Vzdělávání nám pak činí radost.
Jak motivaci získat?
Snažte se, aby pro vás byla látka srozumitelnější a zábavnější. Učte se ve dvojici s kamarádem, zkoukněte naučná videa. Ta vám podají učivo mnohem pochopitelněji: nesrozumitelná skripta z ekonomie lehce pochopíte na rohlíkové ekonomice.
Ke zvýšení motivace přispívá i vztah s lektorem. Vážíte-li si svého učitele, jistě ho nebudete chtít zklamat nebo se před ním ztrapnit.
2. Najděte si na učení vhodné prostředí
Učit byste se měli v klidném a uklizeném pokoji. Nemělo by v něm být příliš velké horko a měl by být vyvětraný. Nejvhodnější je naprosté ticho. Nic vás pak nerozptyluje, pracujete mnohem rychleji a uspořádaněji, myšlenky nikam neodbíhají.
Spousta studentů přiznává, že se učí se zapnutou televizí či rádiem. Byť se může zdát, že se vám učí dobře, věřte, že mozek veškeré podněty vnímá a je pro něj mnohem náročnější udržet pozornost a látku si zapamatovat.
3. Dávejte si pravidelné přestávky
Mozek se nedokáže plně soustředit několik hodin. Učíte-li se dlouho, nebojte se udělat si každých 30 minut zhruba pěti až desetiminutovou přestávku, vyplněnou nejlépe pohybem. Mozek si odpočine a vy naberete čerstvou sílu.
4. Nezanedbávejte spánek
Denní doba, po kterou se nejlépe učí, je dána individuálně každému z nás. Někomu vyhovují ranní hodiny, jiný se učí výhradně v noci. Učit se přes noc však není vhodné. Během spánku se nové informace ukládají do dlouhodobé paměti, mozek rekapituluje a propojuje získaná fakta.
5. Podtrhávat, nebo ne?
Jedna z nejčastěji využívaných metod je barevné podtrhávání poznámek a textu. V tomto případě se názory odborníků liší:
• První názor zní, že je to ideální prostředek pro vytváření obrazotvornosti a představivosti textu, který si tak lépe zapamatujete.
• Druhý, moderní názor, však podtrhávání zamítá. Působí až moc rušivě a mozek zahltíte dalšími informaci k zapamatování. Pokud se správně a průběžně učíte a snažíte se o logické propojení, nepotřebujete pak k zapamatování barevné vyznačování. To se týká především vlastních poznámek.
Jiná situace je při čtení knih či delších souvislých textů. Používáním různých symbolů a podtrhávání se v textu rychleji orientujeme a lépe vytyčíme důležité poznatky.
6. Motor jménem stres
Někteří studenti tvrdí, že se dokážou látku naučit jen díky naprosté vystresovanosti. Pravda je, že mírný stres podporuje soustředění a působí spíše pozitivně. Pokud je však stres příliš silný, člověk není schopný si látku vybavit, cítí se vyčerpaný a tím, že se nic nepamatuje, ještě více vystresovaný.
Intenzitu stresu můžete zmírnit pomocí pravidelných přestávek, pohybové aktivity, dýchacích a jógových cvičení.
7. Jak na lepší paměť?
Někdo raději látku poslouchá, jiný ji stále dokola čte nebo si podtrhává. K dokonalému ukotvení je zapotřebí umět novou látku propojit s dalšími informacemi a vytvářet logické souvislosti. Pokud dokážete navázat na to, co již umíte, je téměř jisté, že vás takto nabyté poznatky obohatí.
Stejně tak se informace lépe vštípí, když je spojíte s určitými emocemi. Mozek si zkrátka pamatuje, jaké chování vede k pocitům štěstí a jaké má spíše negativní důsledky.
8. Učit se, učit se, učit se
Byť to zní ohraně, nejlépe si poznatky vštěpíte do paměti díky pravidelnému a průběžnému učení. Je třeba neustále cvičit paměť a připravovat se na hodiny.
První den po učení si člověk průměrně pomatuje 60 procent naučené látky. Další den klesne množství zapamatované látky na polovinu. Za týden si už sotva vzpomenete na první stránku.
