Drtivá většina Čechů důvěřuje pouze pár lidem z nejbližšího okolí. Obávají se, že je ostatní budou využívat. Podle odborníků za nedostatek důvěry mohou společenské rozdíly a nízká úroveň vzdělanosti.
Vyplývá to ze studie Vzdělávací kořeny důvěry, zveřejněné Společností pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vychází z výsledků průzkumu dovedností dospělých PIAAC 2012, který se uskutečnil ve 22 zemích světa.
Češi jsou největšími skeptiky OECD
Jako nejvíce skeptická země z průzkumu vychází právě Česká republika. Bezmála 93 procent Čechů uvedlo, že důvěřuje pouze pár lidem ze svého nejbližšího okolí. 95 procent z nich si navíc myslí, že pokud nebudou opatrní, ostatní je budou využívat.
Méně než deset procent lidí důvěřuje ostatním také v Estonsku, Itálii a na Slovensku. Nejvyšší úroveň mezilidské důvěry je naopak v severských zemích – Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku. Téměř 45 procent dotázaných Dánů odmítá, že by důvěřovali pouze několika lidem ze svého nejbližšího okolí.
Schleicher: Vzdělaní lidé poznají, komu mohou věřit
V členských zemích OECD všeobecně převažuje spíše nedůvěra. Přibližně 80 procent všech dotázaných důvěřuje pouze několika málo lidem ze svého okolí. Zneužití důvěry se obává 83 procent z nich.
OECD kritizuje české školství. Dobré školy pro bohaté, nízká gramotnost
Šetření ukázalo, že nedůvěra mezi lidmi převládá v zemích s většími sociálními rozdíly a nerovností příjmů. Podle ředitele pro vzdělávání v OECD Andrease Schleichera panuje mnohem větší nedůvěra také ve společnostech s nižší úrovní vzdělanosti.
„Vzdělávání může zlepšit kognitivní schopnosti lidí do té míry, že jsou schopní vycítit, jestli mohou druhému důvěřovat. Více si věří, že dokážou rozlišit důvěryhodné a nedůvěryhodné osoby a instituce,“ míní.
Nedůvěra ve společnosti znemožňuje spolupráci
Pokud jednotlivé vzdělávací systémy nejsou inkluzivní a udržují velké rozdíly v socioekonomických dovednostech, brzdí podle Schleichera hospodářský i sociální vývoj.„Nízká úroveň důvěry ve společnosti může mít negativní vliv na budování komunit i na vzájemnou spolupráci,“ dodává.
Pozoruhodným zjištěním je, že nedůvěru ve společnosti naopak neovlivňuje přítomnost imigrantů. Mezi zeměmi s nejvyšší úrovní nedůvěry se neobjevuje žádná ze zemí s nejvyšším počtem přistěhovalců. Není však vyloučeno, že v zemích s nejmenším podílem imigrantů (ČR, Slovensko nebo Itálie) k nim místní obyvatelé pociťují větší averzi.
Průzkumu PIAAC 2012 se zúčastnilo přibližně 166 000 lidí ve věku 16 – 65 let. Vedle mezilidské důvěry sledoval dovednosti spojené s každodenním životem dospělých, jako například čtení nebo využívání počítačů a technologií. Zaměřil se také na pracovní zkušenosti respondentů a průběh jejich dalšího vzdělávání.
