Autismus je vrozenou poruchou sociální interakce a komunikace. Osoby trpící autismem vnímají běžné situace odlišně a reagují na ně jinak, než jsme zvyklí, což představuje problém a nekomfort nejen pro ně, ale i pro osoby, které s nimi přijdou do styku. Lehčí formy autismu však umožňují vést relativně normální život – základem je včasné odhalení a nalezení společné schůdné cesty.
Jak autismus ovlivňuje život
Autismus představuje vadu ve vývoji a fungování mozku. Ta způsobuje jiné nazírání na běžné situace a neschopnost na ně adekvátně reagovat. V závislosti na typu autismu zasahuje zejména oblast sociální interakce a komunikace, ale může mít vliv i na další schopnosti a dovednosti. Nejčastěji se autismus projevuje problémy s navazováním vztahů a komunikací, vyhýbáním se společnosti a absencí empatie. Typické je také striktní dodržování stereotypů, opakující se zájmy nebo nízká či naopak vysoká citlivost na doteky, zvuky a pohyby.
Autismus lze odhalit už v útlém věku
Příčina vzniku autismu není zcela jasná. Pravděpodobně za ním stojí kombinace genetických předpokladů spolu se škodlivými látkami a životním prostředím, nemoci matky v těhotenství či komplikace při porodu. První projevy se mohou objevit už kolem 18. měsíce života. Signálem může být, když dítě neukazuje na věci, dostatečně nereaguje na řeč, nemá zájem o společné aktivity nebo se příliš nesnaží napodobovat. Právě v 18 měsících absolvuje dítě v rámci preventivních prohlídek u pediatra test zjišťující poruchy autistického spektra, ale upozornit na ně mohou i další odchylky v jiných věkových obdobích. Ačkoli je diagnostika autismu vždy zásahem do života, včasné odhalení umožňuje snadnější hledání cest, jak s dítětem dále pracovat.
Úspěch závisí na závažnosti onemocnění i snaze okolí
Omezení způsobená autismem se liší podle typu a míry onemocnění. V nejvážnějších případech není bohužel integrace dost dobře možná, protože nemocní nedisponují dostatečnými dovednostmi a potřebují být pod neustálým dohledem. Například Rettův syndrom postihující pouze dívky vede ve věku kolem 1,5 roku k náhlé ztrátě všech získaných schopností a pacientky končí časem na invalidním vozíku nebo upoutané na lůžko.
Lehčí projevy autismu však umožňují vést i relativně normální život. K nejznámějším a nejlehčím typům patří Aspergerův syndrom, při kterém není zasažen intelekt a neschopnost komunikovat je způsobena egocentrismem. Lidé s lehčí formou autismu mohou naopak své zdánlivé slabosti využít ve svůj prospěch při zaměstnání – například smysl pro řád či zápal pro určité téma. Vyžaduje to však samozřejmě i určitou snahu od okolí respektovat jejich odlišnosti a najít si k nim cestu.
