Skupina vědců z olomoucké univerzity učinila patrně revoluční objev v léčbě bakteriálních onemocnění. Příměs nanočástic stříbra podle nich zvyšuje účinek antibiotik i proti jinak vzdorujícím mikroorganismům.
Ilustrační foto. Zdroj: sxc.hu
Hlavním podnětem k několikaletému výzkumu se stal fakt, že bakterie jsou vůči antibiotické léčbě stále více odolnější. K tomu přispělo i nadměrné užívání antibiotik v současné medicíně.
Antibiotika se stříbrem mohou skolit odolnější bakterie
Vědci z Lékařské a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jsou však nyní před původci řady onemocnění zase o krok napřed.
Přišli totiž na to, že podání antibiotik ve spojení se stříbrem ve formě sloučeniny, mikročástic nebo nanočástic výrazným způsobem zvyšuje jejich účinnost. A to i vůči dosud velmi odolným mikroorganismům.
Takto upravená antibiotika by navíc bylo možné užívat v menším množství než doposud.
Čeští vědci z UPOL předčili řadu jiných týmů
Antibakteriální účinky stříbra jsou podle vědců z olomoucké univerzity známé po staletí. „Už Římané používali nádoby ze stříbra nebo házeli stříbrné mince do mléka, aby vydrželo déle čerstvé,“ vysvětlil Aleš Panáček z Katedry fyzikální chemie.
Antibakteriální aktivita stříbra byla v minulosti potvrzena i vědecky. Nejznámějším výstupem je práce zveřejněná v roce 2006 v odborném časopise o fyzikální chemii, The Journal of Physical Chemistry B. Od té doby se jeho využitím v lékařství zabývala řada výzkumných týmů.
„V žádném případě nedosáhly tak významných výsledků jako my, tedy tak vysoké antibakteriální aktivity za tak nízkých koncentrací nanočástic stříbra i antibiotika,“ soudí Panáček. Za úspěchem podle něj stojí ideální spojení týmu vědců z nanomateriálového i mikrobiologického výzkumu.
Novou metodu v budoucnu mohou uplatnit veterináři i kosmetičky
Objev bylo možné učinit také díky popularitě nanotechnologie, jež se v současné medicíně užívá například při léčbě a diagnostice nádorových onemocnění.
Základem mladého a perspektivního vědního oboru je práce s velmi malými částicemi přibližně o velikosti desetitisíciny tloušťky lidského vlasu.
Než se budou moci sloučeniny a částice stříbra objevit v léčivech, musí být ještě provedeno množství klinických experimentů. Své využití by potom mohly najít kromě lidské medicíny také ve veterinárním lékařství nebo v kosmetice.
