Archaismy dokáží větě dodat nový rozměr, jsou-li použity správně. Možná jste se s nimi setkali nejen ve starých textech, ale i v mluvě. Kdy použití archaismu vyzní spíše jako směšná póza, a kdy svědčí o intelektu a slovní hravosti daného člověka? Tuto otázku nechme na jazykovém cítění každého z nás. Podívejme se teď na 8 archaismů, které by bylo “cool” opět oživit.
Archaismy, historismy a neologismy: V čem je rozdíl
Nejdříve si připomeneme, o co vlastně jde. Že jsou archaismy slova zastaralá, sice platí, ale může se nám to splést s historismy. Archaismy, přesněji řečeno, jsou zastaralé názvy, které byly vystřídány novými označeními. Historismy, oproti tomu, jsou slova označující zastaralé věci.
Názvy některých středověkých zbraní jsou historismy, jelikož zbraně zůstaly v minulosti. Současné šermířské spolky pro ně určitě nezavedly nové oficiální názvy (jen možná slangové). Tyto předměty tak nemají žádný novější název, protože se přestaly používat a přestalo se o nich mluvit.
Definice zní jasně, ale ve skutečnosti hranice mezi archaismy a historismy někdy není úplně jasně daná. Také je třeba podotknout, že jako archaismy můžeme označit nejen prvky slovní zásoby, ale také gramatické a fonetické či fonologické jevy.
Naopak slovům, která nedávno vznikla k pojmenování nové skutečnosti, říkáme neologismy. Sem patří názvy nových vynálezů, nových konceptů, ale i nová slova pro staré věci. Stane-li se neologismus velmi populárním, může se právě stát, že se původní název pro jeho označované postupně stane archaismem.
Které archaismy si zaslouží comeback?
Zde je subjektivně sestavený seznam osmi zastaralých slov. Jsou to taková, která jistě většina z nás zná a která se čas od času vyskytnou i v současném projevu. Těchto 8 pěkných slov přímo vyzařuje malebnost českého jazyka.
Některými z nich můžete zpestřit své písemné práce do školy. Ale především jsou tyto archaické skvosty příkladem toho, jak sečtělost může přispět vaší výřečnosti. Semtam vhozené zastaralé slůvko okoření jak váš fejeton na blogu, tak vaši konverzaci s přáteli u piva.
ANŽTO
Nepůjdu s vámi do parku, anžto už bychom byli tři, a to se v době koronaviru nesmí.
Velice důležité slovíčko protože má v českém jazyce spoustu synonym. Aby to nebyla nuda, hodí se je občas prostřídat s jedním z ekvivalentů: jelikož, poněvadž, neboť, anžto. Nejvíce zřídka užívané je právě anžto, které však zní působivě. Do seminární práce se moc nehodí, anžto zní moc strojeně, ale pro mluvený jazyk je akorát.
VŠADY
Ať jedu kamkoliv, dobré lidi potkám všady.
Tento výraz se čas od času vyskytne v básnickém textu, jinak se s ním ale setkáme ve slovníku staročeštiny. Jako staročeštinu označujeme podobu českého jazyka zhruba mezi 12. stoletím a koncem století patnáctého, ke staročeským písemnostem patří například Zakládací listina litoměřické kapituly a Dalimilova kronika. Slovo všady je velmi starou podobou dnešního slova všude.
SMILSTVO
Jaký to hříšný svět! Samá krádež, samé smilstvo!
Všichni známe přikázání Nesesmilníš a jemu příbuzný výraz smilstvo. Náš národ je velmi kreativní, co se týče výrazů pro pohlavní styk, a většinu z nich není vhodné říkat jen tak někde. Smilstvo je však nejen slovo zcela slušné, ale také zní mnohem zajímavěji než zažité mezinárodní slovo sex.
STARÝ BRACHU
Pojď za námi a nalej si taky sklenku vína, starý brachu!
Oslovení “starý brachu” všichni známe z pohádek. Nejsem však snad jediná, komu to přijde jako naprosto úžasný způsob, jak oslovovat své kamarády.
PROČEŽ
Ráno jsem spadl ze schodů, pročež mě dosud bolí hlava, a pak jsem si osolil kafe.
Používáme ve větném poměru důsledkovém – z první věty vyplývá druhá. Nejbližším současným ekvivalentem pročež je pravděpodobně “a proto” nebo “kvůli čemuž”. Pročež je jednoduchý a krátký způsob, jak toto vyjádřit, a přesto tento výraz slýcháváme poněkud málo.
BLAHORODÍ
Ach ovšem, Vaše Blahorodí!
Toto slovo se kdysi používalo k vyjádření úcty vysoko postavené osobě. Podle tabulky hodností Petra I. Velikého, která v Rusku platila až do roku 1917, se “blahorodí” oslovovali nositelé hodností od kolegiálního registrátora po člena titulární rady. U nás slovo ve slovníku definováno jako oslovení výše postavených či urozených.
Dnes se používá jako ironie. Je to tedy ideální způsob, jak odpálkovat někoho, kdo se nad vás povyšuje. Sice je to nižší titul než Veličenstvo, zato však není tolik ohraný.
PŘECHODNÍKY
Ženy se v obchodě strkaly, berouce z regálu balení mouky.
(The women were shoving each other at the store, taking packs of flour off the shelf.)
Uzřiv svou známku, Petr se rozplakal.
(Having seen his grade, Peter began to cry.)
Tentokrát se nejedná o součást slovní zásoby jako takové, nýbrž o zajímavý gramatický úkaz, který se v češtině už skoro nepoužívá. A přitom je to takový praktický způsob vyjádření Funkci přechodníků přitom není těžké porozumět, srovnáme-li je s podobně fungujícím gramatickým jevem v angličtině. Proto k příkladům vět přikládám anglické překlady.
Přechodníky se dnes vrací do módy díky mladé generaci, která je často používá v memes. Ale pozor – musíme brát v potaz správné rody a časy! Kdybych dostala korunu pokaždé, co jsem někde viděla špatně utvořený přechodník… Ale nedostanu, takže by bylo lepší, kdyby se je lidé naučili, byť je to stará záležitost.
Jak vypadá přítomný a minulý přechodník? Máme návod, jak je utvořit
DO PR…KENNÉ OHRADY
Já ten seminář dneska nestihnu, do prkenné ohrady!
Jedna z velmi známých, ale málo používaných nadávek. A to je možná trochu škoda, jelikož sice nemá takový říz jako vulgarismy, zato však má říz úplně jiného rázu a zní i celkem zastarale. Jistě víte, že takovéto výrazy vznikly jako náhražka za slova, která se říkat nemají. Takzvané tabu se však netýkalo jen sprostých slov, ale kdysi dávno všeho možného, z čeho lidé měli respekt. Klasickým příkladem je medvěd – slovo, které není příbuzné praindoevropskému výrazu pro medvěda. Předpokládá se, že staří Slované vytvořili zástupné slovo pro medvěda, aby neporušili tabu, a nový výraz se časem ujal.