O majálesu jakožto o májové oslavě studentů středních a vysokých škol slyšel zřejmě každý. Málokdo však ví, kdy a při jaké příležitosti se poprvé uskutečnil či jaký význam měl v jednotlivých obdobích české země.
1. První oslavy se konaly již ve starověku
Oslavy se konaly k uctění bohyně jara a plodnosti, Maie. Připadaly vždy na první květnový den. Na počest bohyně se hlavní oslavy konaly v Ostii, městě nedaleko Říma. To bylo na pravou oslavu vyzdobeno vším, co jaro připomíná, tedy květinami, ovocem a podobně. Nechybělo ani obětování zvířete, v tomto případě to byl vykleštěný vepř.
2. Volba krále se váže k lidové tradici
Za zmínku stojí i to, že mnoho dosud zachovaných zvyků původně pochází z lidových tradic. Například výběr krále majálesu. Během oslav městem prochází průvod studentů a alegorických vozů. Jakmile dojedou na předem stanovené místo, vybírá se ze všech přítomných král. Kandidáti se hodnotí podle masky, alegorického vozu, samotné pověsti studenta i volebního proslovu. Tento král se stane po následující rok patronem všech studentů.
Toto volení krále se zřejmě vztahuje k lidové tradici, kdy si chasa volila svého stárka a on tímto postavením získal nové pravomoci a všechny ostatní měl pod svou ochranou.
3. Průběh majálesu popsal i Alois Jirásek
Studentské oslavy jara se výrazně začaly rozvíjet v 19. stolet a podrobně je popsal i Alois Jirásek ve své historické novele Filosofská historie. Kniha z roku 1878 vypráví o tom, jak se již několikrát zakázaná studentská slavnost přece jen v roce 1847 uskuteční v Litomyšli díky iniciativě studentů tamního gymnázia. Podle Jiráska byl majáles volnomyšlenkářským a vlasteneckým svátkem, který vzali za vlastní i vysokoškolští studenti.
Někteří autoři však za počátek českého majálesu považují již 18. století. Je to z toho důvodu, že den před filipojakubskou nocí, neboli před pálením čarodějnic, středoškolští žáci chodili se svým učitelem a se školními prapory do jarní přírody, kde oslavně zpívali a radovali se.
4. Český majáles původně sloužil jako politický nástroj
Za první republiky se tradice majálesu příliš nedodržovala. Zato v období komunistického Československa se uskutečnil vždy, kdy došlo k oslabení režimu. Během tuhé cenzury na počátku 50. let ho legálně uskutečnit nebylo možné, ale po roce 1956 se dočkal obnovení a pod dozorem komunistů se směl inicializovat.
K tomuto účelu bylo vydáno mnoho příruček, brožur i časopisů, které měly za úkol nejen předkládat návrhy, jak by měl takový vzorový majáles vypadat, ale též vyzýval dělnickou mládež i pracující inteligenci k aktivitě a podpoře socialismu. Přesto si po zbytek 50. let majáles dokázal uchovat svůj opoziční postoj k režimu a státní bezpečnost nijak výrazně nezasahovala.
5. Americký básník v Praze předznamenal zvýšený dohled
Rok 1968 byl v mnoha ohledech přelomový. Ještě před okupací vojsk Varšavské smlouvy zde vládlo období takzvaného pražského jara, které bylo ukončeno až tímto násilným aktem v noci z 20. na 21. srpna.
Přísně kontrolován byl však majáles ještě před okupací. Stalo se tak díky událostem v roce 1965, kdy se králem pražského majálesu stal americký básník Allen Ginsberg. To mělo za následek, že Ginsberg byl po dvou dnech z republiky úředně vyhoštěn a majáles se opět stal pečlivě kontrolovanou a zpolitizovanou událostí.
V roce 1968 se však v rámci následujícího uvolňování a demokratizace režimu stalo, že namísto propagandistických průvodů a hesel se majáles stal velkou demonstrací proti útlaku a nesvobodě.
6. Prvním porevolučním králem se stal Václav Klaus
Po normalizaci, která majáles v podstatě nahradila prvomájovými průvody, se v 80. letech vypodobnil alespoň k přehlídce hudebních skupin. Avšak bylo to bez tradičních alegorických průvodů a pochodu studentů. Skutečný majáles se odehrál až po revoluci v roce 1990. Králem se tehdy stal dnes už bývalý prezident České republiky Václav Klaus.
