20 příkladů psaní spřežek. Která slova se píší s mezerou, nebo bez?

Spřežky a složeniny se lidem často pletou s víceslovnými výrazy rozdělenými mezerou. Nejde o i/y nebo jiné fenomény, jejichž psaní nám vtloukali do hlav na ZŠ. Tudíž je to spíš záležitost zapamatované zkušenosti s konkrétním výskytem. A paměť může klamat. Možná je načase se na spřežky více zaměřit.

Pravopis spřežkový není pravopis spřežek. Neplést!

V prvé řadě si vysvětleme, co to ta spřežka je. Spřežkou se myslí výsledek slovotvorného procesu spřahování. To znamená, že se dvě nebo i více slov prostě spojí k sobě do jediného výrazu nerozděleného mezerami. Části spřežky nejsou v jiném pádě, než kdyby šlo o víceslovný výraz. Proto se někdy špatně odhaduje, kde se píše mezera a kde ne.

Slovo spřežky v češtině ale můžeme chápat také jako spřežení písmen. Spřežkový pravopis zapisuje hlásky, pro které latinka nemá písmena, ustálenou kombinací existujících písmen. To je typické například pro němčinu, polštinu, maďarštinu a mnoho jiných jazyků. Čeština spřežkový pravopis používala ve středověku. Nyní místo toho používáme čárky a háčky, jedinou stále aktuální spřežkou písmen je ch (u cizích výrazů také dz a dž).

Nashledanou x na shledanou? 36 výrazů, které se (ne)píší zvlášť

Mají spřežky pravidla, nebo je každý případ jiný?

Nyní ale zpět k pravopisu mezer – tedy spřežkám morfologickým. Jak poznám, jestli jde či nejde o spřežku? Už bylo nastíněno, že si správnou podobu výrazů tohoto typu musíme většinou pamatovat. Spřežky ale mají svou teorii, jejíž znalost může s tímto pamatováním jen malinko pomoci.

Spřahováním vznikají tři základní typy slov. Nejméně problematická podle všeho jsou složená přídavná jména. Tím se myslí slova jako politováníhodný, všehoschopný, černočerný nebo stálezelený. Některá se dají rozdělit na dvě slova, což ale mění význam. Jiná od nespřažené podoby jasně rozlišuje přehozené pořadí částí. Další je kategorie spojení zájmen a předložek (potom, zato, nato).

S potížemi se nejvíce setkáváme u příslovečných spřežek. Ty sestávají vždy z předložky a jiného slova (příslovce, zájmena, jména nebo číslovky). Příslovečných spřežek je spousta a lidé si mnohdy potřebují konkrétní výrazy hledat na internetu nebo v Pravidlech českého pravopisu. Zde v článku také najdete seznam dvaceti příkladů, v kterých se často chybuje. Předtím se však ještě pokusíme předložit radu, jak obecně k problému “spřežka či nikoliv” přistupovat.

Jde o spřežku, nebo nejde? Jak to rozlišit?

Obecná rada, kterou je třeba zmínit, se týká dvojí možnosti zápisu u mnoha takových problematických výrazů. Ty jsou však problematické kvůli tomu, že každá podoba znamená něco jiného. Než použijete radu pravopisných autorit, zamyslete se pokaždé nejprve nad tím, co přesně znamená daný výraz rozdělený mezerou a jestli se význam mění, když mezeru odstraníte. Pokud každé znamená něco jiného, neměl už by být problém vybrat tu správnou variantu. Pokud výraz nemění význam v závislosti na mezeře, pak je třeba najít si správnou podobu jinak.

Kdy spřežka znamená něco jiného než její části rozdělené mezerou, si však nemusíme vždy plně uvědomovat. Pokud zamyšlením nedojdete k různým významům, nemusí to ještě znamenat, že obojí znamená to samé. Možná jste si u některých slov nikdy nevšimli rozdílu. Na příkladech bude rozdíl významu v případech svého výskytu vysvětlen.

1. Zaprvé / za prvé

Obě formy znamenají to samé a dle pravopisu jsou obě správně. Stejně je to i u výrazů jako zadruhé, potřetí… U dlouhých číslovek se však preferuje psát mezery: za sedmdesáté druhé, po stopadesáté šesté.

2. Nadevše / nade vše

Zde můžeme dle intuic vidět nepatrný rozdíl ve významu, ale celkem vzato se jedná o to samé. Uznané varianty zápisu jsou obě.

3. Na čase / načase

Význam ,,už je třeba něco udělat” lze vyjádřit zápisem s mezerou i bez ní, obojí je správně. Pokud ale chci říct například, že mi záleží na čase, jde samozřejmě o jiný význam, který se píše jedině s mezerou.

4. Vcelku / v celku

Jde o dvě různá sdělení, proto pozor na to, co se snažíte sdělit. Spřežka vcelku znamená celkem, poměrně či obecně vzato. Příkladová věta: Pravopis je vcelku komplikovaná záležitost. Pokud ale chci doslova referovat na nějaký celek, neporušenost, nedělenost, píši v celku. Například ve větě jako Obr spolkl koně v celku.

5. Naboso / na boso

Můžete si setřít pot z čela a dát si nohy (naboso či ne) na stůl, protože zde chybu neuděláte. Různé zápisy význam sice nezmění, aby se to dalo lehko rozlišit, ale povoleny jsou obě formy.

6. Na měkko / naměkko

Oba způsoby zápisu mají stejný význam a zároveň jsou si oba rovny.

7. Poté / po té

Není to sice příslovečná spřežka, ale poté mezi spřežky patří. Jde o synonymum slov pak a potom. V tomto významu je možné použít jedině spřežku, tedy bez mezery. Naproti tomu po té je úplně něco jiného. Po té… doslova říká, že něco přijde po něčem, na co se referuje ukazovacím zájmenem ženského rodu.

8. Málokdy / málo kdy

Podobně je to i s výrazy málokdo a málokterý. Jde o spřežku a píše se vždy dohromady. Podoba s mezerou neexistuje a není schváleno ji použít ani jako ekvivalent této spřežky.

9. Zajedno / za jedno

Jste-li s někým zajedno, tedy s ním v něčem souhlasíte, je třeba použít tuto ustálenou spřežku. Za jedno s mezerou má doslovný význam, např.: Pepík se při hře na schovávanou schoval za jedno ze dvou mravenišť.

10. Bezesporu / beze sporu

Mezi bezesporu a beze sporu existuje (byť malý) rozdíl významu. Spřežku bezesporu můžeme parafrázovat ,,Není třeba diskutovat o tom, že…”. Znamená něco jako určitě a je to ustálený jednoslovný výraz. Beze sporu pak znamená bez skutečného sporu.

11. Na shledanou / nashledanou

Na shledanou lidé někdy píší dohromady, ale je to špatně. Není to totiž spřežka. Pomůckou nám budiž věta těším se na shledanou (tedy na shledání).

12. Do leva / doleva

Výrazy doprava, doleva, napravo, nalevo, vpravo a vlevo se píší jako jediné slovo. Tyto spřežky sice obsahují předložku, ale slova ,,pravo“ a ,,levo“ nám nezní příliš správně česky, a tak nemá smysl je oddělovat.

13. Doteď / do teď

Možná jedna z dvou podob výrazu je používanější, ale podle oficiálních pravidel pravopisu je možné použít kteroukoliv z nich.

14. Narozdíl / na rozdíl

Na rozdíl není spřežka a píše se vždy s mezerou. Míváme tendence tato slova spojovat do jednoho, avšak očividně to není ještě tak zažitý výraz, aby pronikl do pravopisných norem.

15. Kdyžtak / když tak

Ve smyslu synonymním se slovem případně je výraz kdyžtak nespisovný. Na to, zda jej správně psát s mezerou, tudíž neexistuje norma, protože jej nemáme vlastně ani používat. (Chcete-li však napsat kdyžtak v hovorovém kontextu, doporučujeme tak učinit bez mezery, protože význam je lehce posunut od významu ,,když…, tak…”.)

16. Z paměti / zpaměti

Z paměti a zpaměti má společný význam a obě podoby jsou povolené. Pokud jmenuji zpaměti jména všech prezidentů USA, mohu si vybrat, zda s mezerou, nebo bez. Jestliže však jména prezidentů nedokážu z paměti vylovit, má celá věta jiný význam, který se dá vyjádřit jen s předložkou oddělenou od podstatného jména mezerou.

17. Za mlada / zamlada

Povětšinou jsme zvyklí psát zamlada jako příslovečnou spřežku, ale zápisem s mezerou nic nezkazíte. Toto je naštěstí jeden z případů, kdy obojí dává stejný smysl a zároveň odpovídá pravopisné normě.

18. Vzápětí / v zápětí

Vzápětí je spřežka, ke které protějšek s mezerou není. Zápětí sice znamená ,,místo za patami”, ale je to zastaralý výraz, který se v podstatě nevyskytuje jinde než v této spřežce. Ta už má tak přenesený význam, že existuje jedině ve spřežené formě.

19. Mimo jiné / mimojiné

Mimo jiné vypadá jako příslovečná spřežka, ale ve skutečnosti jí není. Přijatelný zápis je jedině jako dvě oddělená slova.

20. Obden / ob den a občas / ob čas

Některým se bude zamlouvat jen jediná forma, jiní si nebudou až tak jistí. Dle norem pravopisu jsou obě formy rovnocenné. Můžeme tedy obden napsat buď s mezerou, nebo jako spřežku. Stejná logika však neplatí u výrazu občas. Pomoct si můžeme odůvodněním, že čas není ohraničený úsek, tudíž ,,ob čas” čili ,,každý druhý čas” je nelogické. Výraz občas tedy má jen přenesený význam.