Ti, kterým rozvrhy sestavuje univerzita, nadávají, jak je to nefér a že si je chtějí taky poskládat sami. Ale to jen proto, že netuší, jaká úmorná práce to je. Právě pro ně máme seznam 19 důvodů, proč by měli děkovat bohu, že tu dřinu nemusí podstupovat.
1. Tak předně: pokud studujete na víc než jednom ústavu či katedře, je prostě zhola nemožné ty jejich rozvrhy vhodně nakombinovat.
2. Už jen fakt, že to ideálně nakombinovat prostě nejde, vás dohání k zoufalství.
3. Nepříjemné je i to čekání, až všechny ústavy rozvrhy zveřejní – nejste si jistí, jestli už to chcete co nejdřív vědět, nebo byste vlastně byli raději, kdyby si ty rozpisy ještě chvíli nechali pro sebe.
4. Paralelek jednotlivých seminářů je vždycky na váš vkus žalostně málo a žádná vám časově nevyhovuje.
5. A kdy už by se vám některá paralelka do rozvrhu vešla, tak je s vyučujícím, kterého rozhodně nechcete.
Jak si sestavit rozvrh na VŠ? Podívejte se, co všechno vzít v potaz
6. Úplně nejhorší je, když se vám kryjí dva semináře s (jak jinak než) povinnou docházkou.
7. V takovém případě můžete buď doufat, že jednomu z vyučujících bude stačit, napíšete-li místo docházky práci navíc.
8. Taky je ale docela dobře možné, že vás oba vyučující pošlou do háje a řeknou vám, že na jejich seminář musíte pravidelně, přes to že nejede vlak.
9. Pak si tedy musíte jeden ze seminářů zapsat až další rok, jenže když je onen seminář prerekvizitou pro nějaký jiný předmět, v podstatě to znamená prodloužení studia o rok. Katastrofický, ale zcela možný scénář.
10. Kdyby se vám podařilo si hodiny nakombinovat tak, aby s vám nic nekrylo, o to horší vás bude čekat přebíhání mezi fakultními budovami.
Šílíte z nedostatku času? Máme pro vás 7 tipů, jak si rozvrhnout učení
11. Vždycky si říkáte, že to během těch pěti minut přece přeběhnout stihnete, jenže pak začnete započítávat přetahování ze strany učitele, oblékání bundy a scházení schodů a chce se vám brečet.
12. Pak jsou tu také ta PVPčka, která jste si minulý semestr nezapsali, protože se vám nikam nevešla, a nevejdou se vám ani letos. Vykašlat se na to, fakt.
13. Ani nemluvě o povinném tělocviku, který probíhá bůhvíkde v periferiích a abyste na něj vůbec stihli dojet, musíte si před ním vyhradit minimálně hodinu a půl. Takový promrhaný čas!
14. Sestavováním rozvrhu ztratíte kolikrát i několik dní, i když byste racionálně nedokázali vysvětlit, co na tom tak dlouho hrotíte.
15. Nehledě na to, že zapsat si rozvrh je těžké i po technické stránce. Občas se to tlačítko „zapsat“ někam zatoulá, pak zas nemůžete najít předmět ani podle názvu, ani podle kódu…
6 tipů, jak zvládnout první rok na VŠ. Účast na přednáškách dělá divy
16. Občas má předmět dokonce kódů několik: jeden je pro jednooborové studenty, další pro dvouoborové, třetí znamená zakončení zkouškou, čtvrtý kolokviem, pátý je pro studenty mimo obor.
17. Je to jen vaše zodpovědnost a když to zmrvíte, nemůžete to vyčítat nikomu jinému než sobě.
18. Špatný rozvrh by se pak dal svalit leda tak na IS. Ale to vám stejně nijak nepomůže.
19. Týden si to dáváte do košíku, zkoušíte nejrůznější varianty a kombinace… A v den zápisu vám se vám na vteřinku zpomalí internet, vy si nestihnete zapsat klíčový seminář, tím se spustí řetězová reakce, protože musíte na jinou paralelku, která vám ale časově koliduje s jiným seminářem, takže musíte měnit i ten, a tak dále, schytáte ty nejhorší učitele a časy, a ta týdenní šichta byla úplně k ničemu.
Také jste právě začali brečet?
